K úspěšné léčbě rakoviny prsu je třeba důkladná prevence a mamograf jednou za dva roky bohužel nestačí. Ženy by měly poslouchat svá těla a případně si zaplatit i vyšetření navíc. Co následuje, když se pacientka dozví o takto vážné diagnóze? Jak vše zvládnout?
ŠÁRKA KARÁSKOVÁ
Onkologická pacientka
Můj příběh začal v roce 2017. Tehdy si lékařka nebyla jistá výsledky mamografu, tak mě poslala ještě jinam. Tam se ukázaly jakési nesrovnalosti, proto jsem na kontroly jezdila pravidelně a častěji než jednou za 2 roky. Jenže když jsem v listopadu 2019 jela na další prohlídku, nenapadlo by mě, že tohle vyšetření všechno změní.
Únava, bolest zad, zvětšené uzliny
Po kontrolním ultrazvuku následovala žádanka na biopsii, na níž jsem se dostala o týden později. Při vyslovení termínu „ambulantní výkon“ jsem se třásla, raději bych celkovou narkózu a vše zaspala. Čekání na výsledky se zdálo být nekonečné. Začala jsem si spojovat různé symptomy do skládačky. Únava, bolest zad, zvětšené uzliny. Bylo mi jasné, že je něco v nepořádku a že mě čeká náročné období.
Každé ženě nad 45 let věku bych doporučila, aby nechodila jen jednou za 2 roky na mamograf, ale aby si zaplatila i další vyšetření v mezidobí.
Série vyšetření a operace
Devět dní před Vánoci bylo čekání u konce, lékař mi zavolal výsledek: „Bohužel máte zhoubný nádor a je třeba jít neprodleně na další vyšetření.“ Hned začal kolotoč vyšetření – rentgen plic, ultrazvuk břicha, magnetická rezonance a CT. Takhle jsem se prokousala k operaci, během níž mi provedli nejen mastektomii, ale také odstranili lymfatické uzliny v podpaží, které byly napadeny rakovinnými buňkami.
Náročná cesta
Následovala onkologická léčba, což je cesta opravdu náročná. Únava, nevolnost, zvracení, ztráta vlasů… To všechno během krátké doby, během níž nemáte ani čas se s tím pořádně vypořádat. Asi jako každý, i já se musela zastavit a naučit se, že nic mi neuteče. Do té doby jsem žila dost hekticky. Po noční směně je přece škoda jít spát, když je venku hezky a všichni jedou na zahradu, ne? Přepínala jsem se a neslyšela svoje tělo, že už nemůže.
Mamograf jednou za dva roky nestačí
Každé ženě nad 45 let věku bych doporučila, aby nechodila jen jednou za 2 roky na mamograf, ale aby si zaplatila i další vyšetření v mezidobí. Nebýt častějších kontrol, kdo ví, jak by to vše dopadlo… U mě se na nemoc naštěstí přišlo dřív, a to bych přála každé ženě, které se rakoviny prsu nevyhne.
