Na svém Instagramu otevřeně sdílí náročnou a strastiplnou cestu za vysněnými dětmi. Daniela Šplíchalová (alias IVF máma z Prahy) tak vytváří komunitu pro ženy, které mají zkušenost s IVF či potraty. A šíří osvětu o tom, co vše proces umělého oplodnění, ale i ztráta miminka, obnáší.
Daniela Šplíchalová
IVF máma z Prahy
Jaký byl váš největší zdroj síly a inspirace během let, kdy jste bojovala s neplodností a procházela procesem umělého oplodnění?
Svou sílu bojovat jsem čerpala u zvířat a v přírodě. Nejvíce energie se mi dostalo právě na procházkách, výletech a při práci na naší zahradě. Každá kreativní činnost, kde jsem mohla vypnout byla velmi důležitá. Jsem takový renesanční člověk, takže jsme s manželem stavěli kurník, domeček a realizovali různé projekty. Za každý neúspěch nebo potrat jsem se vždy navíc odměnila nějakým mláďátkem. Tak se vlastně stalo, že máme doma tři pejsky, kocourka a slepičky. Péče o ně mě začala naplňovat.
Co byste poradila ženám, které prodělaly potrat a snaží se najít cestu zpět ke klidu a naději?
Nespěchat, nechat si čas pro truchlení. Uzdravit mysl i tělo po tak náročném období. Nezáleží na tom, jak daleko těhotenství došlo. Každá tohle vnímáme jinak silně. Proto je důležité neporovnávat, ale řídit se vlastním pocitem a vyhledat psychologickou podporu. Psycholog by měl být v tomto období samozřejmostí. Díky paní psychiatričce a psycholožce jsem pak byla před posledním transferem nejvíce vyrovnaná a klidná, a to nejvíc za celé ty roky. Věřím, že i to mělo na úspěchu svůj podíl.
Co vás přimělo napsat knihu o své cestě za miminkem a jak doufáte, že tato kniha pomůže ostatním ženám v podobné situaci?
Sepsat můj příběh jsem chtěla už dříve, chyběl ale nějaký zásadní impuls. Ten jsem získala právě od nakladatelství, které mě oslovilo skrze můj profil na Instagramu, kde jsem svoji cestu aktivně sdílela. Když se občas podívám na recenze od žen, které prošly či procházejí něčím podobným, jsou velmi kladné. Dodává jim to naději, sílu a přijdou si konečně pochopené. Na druhou stranu čtenáři, kteří v takovéto situaci nebyli, většinou tolik spokojeni nejsou, což se dá však naprosto pochopit.
KNIHA: IVF máma z Prahy – Když je touha po miminku silnější než zákony přírody… >
Jak a proč jste si vybrala konkrétní kliniku pro IVF a jaké faktory hrály roli ve vašem rozhodování?
První kliniku jsme měli kousíček od domova, a to bylo velké plus. Je jedna z nejznámějších a další jsem tehdy vlastně ani neznala. Druhou kliniku jsem si vybrala díky Instagramu, kde jsem narazila přímo na paní doktorku Nicole. Již na první schůzce jsem věděla, že jsem tam, kde mám být. Nadšení řešit opakované potraty, naděje, kterou celý personál k mému příběhu měl, a podpora, jež se mi tam dostávalo, byly neskutečné. Změna kliniky pro mě na začátku byla něco nepředstavitelného. Na předchozí klinice jsme totiž byli několik let a máme díky ní první dceru. Po opakovaných potratech ale vyprchala důvěra, a tak nastal čas na změnu. Zpětně bych se již tolik nebála a změnu uskutečnila mnohem dříve.
Jaké emoce a myšlenky vás provázejí nyní, když jste po tolika letech a čekání opět těhotná? (Daniela již porodila, pozn. red.)
Zvládli jsme to. Opět jsme velmi pracně porazili přírodu, která, jak víme, může být velmi krutá. Cítíme velkou vděčnost a pokoru k malému zázraku, jenž se nám společně s klinikou podařilo konečně uskutečnit. Zároveň prožívám naprosté naplnění mých snů a obrovskou pýchu, že jsme to nevzdali.
