Civilizační choroby patří k největším výzvám dnešního zdravotnictví. Mezi tyto nemoci řadíme srdeční onemocnění, rakovinu či diabetes a ročně na ně zemře 41 milionů lidí. To odpovídá 74 % všech úmrtí na světě! Přitom se většině z těchto předčasných úmrtí dá zabránit, a to vhodným životním stylem a správnou výživou.
Bc. Miloslav Šindelář
nutriční terapeut, Institut Moderní Výživy, s.r.o.
Podle dat z roku 2017 bylo 11 milionů úmrtí spojeno právě se špatnou stravou. To, co jíme, totiž přímo ovlivňuje pravděpodobnost výskytu civilizačních onemocnění. Mezi nejvážnější rizikové faktory patří vysoký krevní tlak, obezita, hyperglykémie a hyperlipidémie. Pokud tedy změníme nevhodný způsob stravování, výrazně tím snížíme i riziko vzniku těchto chorob.
Zdravá výživa jako nejlepší prevence
Ukazuje se, že na populační úrovni přijímáme ve stravě příliš soli a naopak málo vlákniny a ovoce. Konkrétně v České republice je průměrný příjem soli až třikrát vyšší, než by měl být. Oficiální organizace nám totiž doporučují nepřijímat více než 5 g soli za den. Kdybychom tedy globálně snížili příjem soli (sodíku), zachráníme tím až 3 miliony lidí. Pokud bychom naopak zvýšili v rámci populace přísun vlákniny a celozrnných obilovin, uchránili bychom tak další 3 miliony životů. Obdobně by podle predikcí mohlo zvýšení příjmu ovoce zabránit až 2 milionům úmrtí. V neposlední řadě je též důležité udržovat zdravou tělesnou hmotnost. Náš jídelníček by měl obsahovat kvalitní bílkoviny a současně bychom to neměli přehánět s nasycenými tuky či přidanými cukry. Zároveň ve stravě preferujme potraviny, které jsou co nejméně průmyslově zpracované.
Jaká forma stravování je nejvhodnější?
Co se týče výživových stylů nebo diet, je třeba upozornit na to, že neexistuje jeden jediný výživový směr, jenž by byl vhodný úplně pro všechny. Důležité je, aby pro vás byl zvolený jídelníček dlouhodobě udržitelný. Pokud bych však měl doporučit jeden výživový styl, u kterého máme nejvíce důkazů o jeho preventivních účincích, byla by to středomořská strava.
Každý svého zdraví strůjcem
Hlavní problém tkví v tom, že i když spousta z nás ví, co bychom měli dělat, nedokážeme si odepřít krátkodobá potěšení výměnou za naše dlouhodobé zdraví. Po kousku dortu je nám totiž dobře a rovněž není vždy jednoduché donutit se vstát z pohovky a jít na trénink. To vše od nás vyžaduje jisté mentální i fyzické úsilí. Vysoký krevní tlak nebo cholesterol nás nebolí, ani nám dlouhou dobu nepůsobí žádné značné potíže. Za své zdraví bychom však měli převzít odpovědnost, protože závisí na našich rozhodnutích a volbách v průběhu celého života. Pokud začneme s optimální stravou včas, bude to mít obrovský efekt na kvalitu i délku našeho života, a to včetně snížení rizika vzniku civilizačních onemocnění. A kdy je tedy ta pravá chvíle začít? Právě teď.
Zdroje:
- https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/noncommunicable-diseases
- Afshin, Ashkan, et al. „Health effects of dietary risks in 195 countries, 1990–2017: a systematic analysis for the Global Burden of Disease Study 2017.“ The lancet 393.10184 (2019): 1958-1972
- https://szu.cz/aktuality/cesi-soli-az-trikrat-vice-nez-by-meli/
