Syndrom krátkého střeva je onemocnění, které znemožňuje nebo komplikuje pacientům správnou výživu a hydrataci a musí se včas řešit, aby nedošlo k trvalému poškození organismu. Jaké dnes máme možnosti léčby?
MUDr. MICHAL ŠENKYŘÍK
Interní gastroenterologická klinika Fakultní nemocnice Brno a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně
Syndrom krátkého střeva může vzniknout z řady příčin a významně ovlivnit život pacienta. O jaké onemocnění se přesně jedná?
Jedná se o stav, kdy v důsledku předcházejících nemocí, operací či případných komplikací došlo k významnému zkrácení tenkého a případně i tlustého střeva. V závislosti na zbývající délce a dalších faktorech je pacient schopen se uživit samostatně či s podporou léků. V případě nedostačující délky, respektive funkce zbytku střeva se pacient stává závislým na podávání umělé výživy a/nebo hydratace nitrožilně.
Jaké jsou příznaky nemoci a jak se toto onemocnění diagnostikuje?
Pacient po prodělaném inzultu, nejčastěji ztrátové střevní operaci není schopen dosáhnout soběstačnosti střeva po zátěži stravou a tekutinami. Stolice může odcházet do stomického sáčku nebo při zachované kontinuitě celého střeva konečníkem, ale její objem vede právě ke ztrátám tekutin a živin.
Reálně se, kromě znalosti historie pacienta, řídíme hlavně praktickými ukazateli – vodnaté objemné průjmy, dehydratace, pokles váhy, známky podvýživy a další, které na selhání výživové a hydratační funkce střeva upozorní. Stav se sám nezlepšuje, respektive se může i zhoršit zvýšením perorálního příjmu stravy a tekutin. Bez úpravy diety, medikace a podání infusní léčby může pacient dopadnout velmi špatně.
Existují možnosti, které zlepšující kvalitu života pacientů?
Určitě ano. Jde například o hormonální léčbu. Dále o moderní stomické pomůcky zkvalitňující život se střevním vývodem. Anebo o zajištění pacienta na infusní léčbě – jednorázové pomůcky, krycí materiály a moderní vaky s výživou či mobilní pumpy k jejich aplikacím usnadňují život nemocného v domácím prostředí.
