Fabryho choroba je vzácné metabolické onemocnění (s četností 1 : 7500–1 : 40 000), jehož podstatou je střádání glykosfingolipidů, zejména GL-3. Ten se kvůli snížené aktivitě nebo úplnému nedostatku příslušného enzymu (α-galaktosidázy A) nemůže dále štěpit a ukládá se v lyzosomech téměř všech buněk organismu.
MUDr. KRISTÝNA BAYEROVÁ
II. interní klinika kardiologie a angiologie 1. LF UK a VFN
Vznik a diagnostika
Fabryho choroba je dědičné onemocnění způsobené mutací genu pro enzym α-galaktosidázu A. Tento gen leží na chromozomu X, proto onemocnění hůře postihuje muže. Ženy bývají většinou přenašečkami s mírnějšími klinickými projevy onemocnění. Nicméně znalost přítomnosti genetické mutace je u žen vzhledem k riziku přenosu mutace na potomky důležitá pro plánování rodičovství.
Potvrdit Fabryho chorobu lze relativně snadno. U mužů postačí vyšetření tzv. suché krevní kapky, kterým lze zjistit výrazně sníženou aktivitu enzymu. Diagnostický set pro suchou krevní kapku může lékař zdarma objednat na www.spravnadiagnoza.cz. U žen onemocnění potvrdí genetické vyšetření, které stanoví nejen přítomnost mutace, ale i její konkrétní typ, tedy zásadní informace pro výběr vhodné léčby.
Klinický obraz
Jelikož se GL-3 ukládá prakticky ve všech buňkách těla, je klinický obraz Fabryho choroby velmi pestrý a míra postižení orgánů závisí na mnoha faktorech (typ mutace, zbytková aktivita enzymu, věk, další diagnózy a jiné). Ke střádání dochází již během vývoje plodu v děloze a v dětství se vyskytují příznaky jako opakující se horečky, pálení dlaní a plosek nohou, bolesti břicha s průjmy a angiokeratomy na kůži (drobné červené až fialové tečky, typicky lokalizované v tříslech, na vnitřní straně stehen, na břiše a pažích). Bohužel tyto příznaky nejsou příliš specifické, a tak správná diagnóza v tomto věku nebývá často nalezena.
Kolem 20–30 let věku se přidává postižení srdce (zbytnění srdečních oddílů, poruchy rytmu, postižení srdečních chlopní) a postižení ledvin, které často vede až k jejich selhání. Objevují se i cévní mozkové příhody. Postižení periferních nervů se projevuje brněním a pálením plosek nohou a dlaní, sníženým, nebo naopak zvýšeným pocením s následnými poruchami termoregulace. V očích se GL-3 ukládá v rohovce, spojivkových a sítnicových cévách, což způsobuje snížení zrakové ostrosti. Postižení sluchu vede k nedoslýchavosti a často až k hluchotě.
U některých pacientů se může choroba projevit pouze u jednoho z výše jmenovaných orgánů – takoví pacienti často mají zachovanou částečnou aktivitu enzymu. U žen se projevy onemocnění objevují později a bývají mírnější.
Léčba
Léčba spočívá v náhradě chybějícího enzymu, podávaného v infuzích. Pacientům se zbytkovou aktivitou enzymu lze podávat tzv. chaperony, molekuly, které enzym stabilizují, a tím zvýší jeho účinnost. Specifická léčba rekombinantním enzymem, stejně jako komplexní léčba pacientů s Fabryho chorobou, je velmi náročná a nákladná. Všichni pacienti jsou soustředěni do Centra pro Fabryho chorobu II. interní kliniky kardiologie a angiologie VFN a 1. LF UK v Praze.
Současná léčba umí vývoj onemocnění zpomalit a oddálit orgánové selhání, avšak neumí Fabryho chorobu vyléčit. Kauzální řešení představuje genová terapie, která se již nachází ve fázi klinických studií a bude brzy dostupná pro pacienty s nejtěžší formou onemocnění.
