S doc. MUDr. Monikou Arenbergerovou, Ph.D, přední českou specialistkou na kožní nádory, jsme hovořili o aktinické keratóze – kožním onemocnění, které zvyšuje riziko vzniku určité formy rakoviny kůže.
doc. MUDr. MONIKA ARENBERGEROVÁ, Ph.D.
Dermatovenerologická klinika 3. LF UK a FN Královské Vinohrady
Monika Arenbergerová je uznávanou dermatoložkou, která se specializuje na kožní nádory. Působí na Dermatovenerologické klinice Fakultní nemocnice Královské Vinohrady jako lékařka a pedagožka. O životě dermatologa je i její instagram @monika_arenbergerova .
Aktinická keratóza patří mezi poměrně častá, ale všeobecně ne příliš známá dermatologická onemocnění.
Můžete nám prosím objasnit, co to vlastně aktinická keratóza je a jak vzniká?
Aktinická keratóza se projevuje jako hrubé šupinaté ložisko na kůži, které má červenou barvu a objevuje se na místech, která byla dlouhodobě vystavována slunečnímu záření. Nejčastěji jsou tato místa na obličeji, a to zejména na rtu, nose nebo uších, vyskytuje se také na horních končetinách, především na předloktí nebo hřbetech rukou. V některých případech nemusí být přímo viditelná.
Když po místě s aktinickou keratózou přejedeme prsty, cítíme hrubý povrch. Může se také stát, že například při otírání ručníkem začne místo krvácet.
Jak má člověk postupovat, když příznaky zpozoruje?
Vzhledem k tomu, že jisté procento aktinických keratóz, tedy přibližně 10-20 % v určitém stádiu přechází v rakovinu kůže, vždy doporučujeme, aby se aktinická keratóza léčila. Pokud se pacientovi na kůži objeví takováto místa, která se nehojí, měl by vyhledat dermatologa. Ten ložisko vyšetří dermatoskopem a stanoví diagnózu.
Tyto léky aktivují imunitní systém, kdy nejprve dochází k vyvolání lokálního zánětu a v rámci jeho hojení aktinická keratóza vymizí.
Jaké jsou rizikové faktory vzniku tohoto onemocnění?
Nejvýraznějším rizikovým faktorem je ultrafialové záření, ať už ze slunce nebo ze solárií. Toto onemocnění také častěji postihuje muže, a to především ty s pleší, protože jim chybí vlasy, přirozená ochrana proti slunci. Více ohroženi jsou také lidé s oslabeným imunitním systémem a v neposlední řadě pacienti se světlou kůží nebo ti, kteří jsou velmi citliví na slunce.
Nejvýraznějším rizikovým faktorem je ultrafialové záření, ať už ze slunce nebo ze solárií.
Jaké jsou možnosti léčby a co je jejím cílem?
Cílem léčby je zbavit pacienta ložisek aktinické keratózy, aby se onemocnění nerozvinulo v kožní nádor, který by byl pro pacienta nebezpečný. Léčebných možností existuje několik. Doposud byla nejrozšířenější tzv. kryoterapie, tedy ošetření kůže tekutým dusíkem. Kryoterapie je ovšem pro pacienta poměrně bolestivá a pacient musí docházet na tento výkon k lékaři opakovaně. V poslední době se začala úspěšně používat léčba pomocí léků ve formě krémů.
Existují nějaká preventivní opatření, díky kterým můžeme kůži před vznikem aktinické keratózy chránit?
Ano, z preventivních opatření je nejúčinnější ochrana před slunečním zářením. Jedná se zejména o solární ochranu s velmi vysokým ochranným faktorem, která kůži kvalitně chrání před UVA a UVB zářením. V současnosti jsou k dostání i krémy, které mají statut a označení zdravotnického prostředku. Tyto přípravky prošly klinickými studiemi, které prokázaly, že působí i preventivně. Lidé se světlou pletí nebo ti, u kterých se toto onemocnění vyskytlo v rodině, by měli sáhnout právě po těchto přípravcích.
Je použití přípravků se solární ochranou důležité i ve chvíli, kdy už pacient tímto onemocněním trpí?
Určitě ano. Víme, že když má někdo aktinickou keratózu, tak je zhruba 10–15krát více ohrožený vznikem dalšího takového projevu. Tito pacienti se proto musí extrémně dobře chránit.
V TOMTO ČLÁNKU JSTE SE DOČETLI:
- Co je to aktinická keratóza
- Jak vzniká aktinická keratóza
- Příznaky a rizikové faktory
- Možnosti léčby
- Preventivní opatření
Článek vznikl ve spolupráci s:
