PROF. MUDR. JAN VÁCLAVÍK, PH.D. FESC
Co dělat, abychom naše srdce udrželi v kondici? A jaké rizikové faktory mohou vést k srdečním a cévním onemocněním?
Ateroskleróza neboli kornatění cév je dlouhodobý proces, při němž se pod vnitřní stěnou cévy usazují tukové kapénky a další látky, čímž dochází ke zúžení průchodnosti tepny. Při zúžení věnčitých (koronárních) tepen na povrchu srdce, vyživujících srdeční sval, vzniká ischemická choroba srdeční. Úplným uzavřením koronární tepny vznikne srdeční infarkt, projevující se úpornou bolestí za hrudní kostí, která může vystřelovat do levé paže nebo do krku.
Rizikovými faktory, které lze vlastní vůlí a aktivitou změnit, jsou nevhodná strava, nedostatek pohybu, kouření, stres nebo obezita.
Jestliže nedojde ke včasnému zprůchodnění cévy (např. balónkovou angioplastikou), část srdečního svalu v místě uzávěru tepny odumře. Poškozený srdeční sval se postupně hojí tzv. jizvou. V závislosti na rozsahu infarktu se může snížit stažlivost srdce a u některých pacientů může dojít k srdečnímu selhání.
Postupy využívané v prevenci cévních a srdečních onemocnění jsou shrnuty v níže uvedené tabulce:
Uzávěrem mozkové tepny vzniká cévní mozková příhoda. Rozvoj aterosklerózy a jeho rychlost závisí na řadě rizikových faktorů. Mezi neovlivnitelné rizikové faktory patří věk, pohlaví a genetická dispozice (vyšší riziko rozvoje cévních chorob je proto u starších osob). Rizikovými faktory ovlivnitelnými, které lze vlastní vůlí a aktivitou změnit, jsou nevhodná strava, nedostatek pohybu, kouření, stres nebo obezita.
Spadají sem i onemocnění jako vysoký krevní tlak (hypertenze), zvýšené hladiny krevních tuků (dyslipidémie) a cukrovka (diabetes mellitus). Základem jejich léčby jsou režimová opatření spolu s pravidelným užíváním léků.
Přečtěte si také:I DĚTI MOHOU MÍT „REVMA“ ANEB JIA
