Řada pacientů, kterým bylo diagnostikováno onkologické onemocnění, ztratí kvůli protinádorové léčbě schopnost reprodukce. Díky multioborové spolupráci onkologů a specialistů zabývajících se reprodukční medicínou se ale naděje na vlastní děti nemusí vzdát.
MUDr. KATEŘINA VESELÁ, Ph.D.
Owner, CEO
REPROMEDA s.r.o.
Onkologické onemocnění může být diagnostikováno i u mladého člověka v reprodukčním věku. Jak se v takových případech postupuje?
Po potvrzení diagnózy zhoubného onemocnění je snahou zdravotníků nasadit co nejdříve účinnou léčbu. Dříve se v této fázi možnost zachování plodnosti často opomíjela jako v daném momentě nepodstatná. Rovněž dlouho přetrvávala mylná obava, že hormonální léčba může způsobovat růst nádorů.
S rozvojem medicíny se však stále větší podíl onkologických pacientů vyléčí. Část z nich ale za své přežití zaplatí neplodností způsobenou protinádorovou léčbou. Dnes již víme, že tomu lze preventivně zabránit uchováním reprodukčních buněk. K úspěchu je ale především nutná dobrá mezioborová spolupráce.
Prvotní informaci pacientovi sdělí onkolog, po sdělení diagnózy a navržení léčby jej odešle na pracoviště reprodukční medicíny, kde pacientovi téměř ihned nabídnou termín návštěvy.
Jak se v posledních letech změnily možnosti pro onkologické pacienty, kteří se rozhodnou pro uchování plodnosti?
Zásadně. Odběr a vitrifikaci reprodukčních buněk totiž od roku 2022 hradí zdravotní pojišťovny. Stimulaci vaječníků, odběr vajíček a jejich zamražení jsme schopni provést tak, aby mohly ženy přibližně za 2 týdny od stanovení původní diagnózy zahájit plánovanou protinádorovou léčbu. Takový postup nijak nezmění prognózu vyléčení onkologického onemocnění. U dospělých mužů je možné vitrifikovat vzorek spermií v podstatě okamžitě.
Existují pro nádorová onemocnění dědičné predispozice? Dá se přenosu na další generaci nějak zabránit?
Podstatná část nádorových onemocnění je dědičná. Jedná se například o dědičně podmíněné nádory prsu, vaječníku, prostaty i dalších orgánů, způsobené mutací v genu BRCA 1 nebo BRCA 2. Přenašeč mutace má bohužel vysoké riziko, že v průběhu života rakovinou těchto orgánů onemocní. Velmi často se v tomto případě přistupuje k preventivnímu odejmutí prsou, vaječníků i vejcovodů. Právě u těchto pacientek má vitrifikace vajíček obrovský význam.
Díky metodám genetické prevence, preimplantačního genetického testování monogenních chorob (tzv. PGT-M) a výběru embrya bez mutace můžeme přenos těchto predispozic do další generace vyloučit.
OFIS (onko-fertilitní interaktivní seminář) je mezioborovou pracovní skupinou, která vznikla z iniciativy společnosti MERCK spol. s r.o. s cílem vést odborný dialog mezi onkology a reproduktology o uchování plodnosti a umožnění následné reprodukce u pacientů, které v reprodukčním věku postihne nádorové onemocnění.
Současná medicína disponuje širokou škálou léčebných možností, díky kterým se nemalá část onkologických pacientů vyléčí a může dál žít. Daní za život ale často bývá neplodnost způsobená vedlejšími účinky protinádorové léčby zaměřené na zárodečné buňky. Jako optimální se jeví odběr reprodukčních buněk těchto pacientů ještě před zahájením onkologické léčby a jejich preventivní zamražení (vitrifikace). Mezi úspěchy OFIS patří mimo jiné i to, že napomohl onkologickým pacientům v České republice docílit možnosti úhrady těchto výkonů ze zdravotního pojištění.
Tento článek vznikl za podpory společnosti MERCK spol. s.r.o.
Schvalovací kód CZ-NONF-00201
