Prof. MUDr. JANA SKŘIČKOVÁ, CSc.
Klinika nemocí plicních a TBC FN Brno a LF MU
Karcinom plic karcinom patří k nejčastěji se vyskytujícím karcinomům na světě. V České republice je ročně toto onemocnění diagnostikováno u téměř 7000 osob a zemře více jak 5000 osob, ale délka přežití se prodlužuje. O léčbě karcinomu plic rozhoduje rozsah onemocnění, složení nádoru, u některých typů i molekulárně genetické vyšetření a vyšetření dalších prediktivních znaků. Přibližně 85% z bronchogenních karcinomů představuje nemalobuněčný karcinom. Ve skupině nemalobuněčného karcinomu v současné době převažuje histologický typ adenokarcinomu. Přes 70% pacientů s nemalobuněčným karcinomem plic má v době diagnózy již pokročilé stádium onemocnění, kdy již není indikován radikální operační výkon a prognóza je nepříznivá.
Vzhledem k tomu, že plicní tkáň má málo senzitivních nervových zakončení a plíce mají velkou kompenzační schopnost, přichází většina nemocných poprvé k lékaři až s příznaky. A pokud jsou přítomny příznaky, jedná se o pokročilé onemocnění. Mezi nejčastější příznaky patří bolesti na hrudníku.
Bolesti na hrudníku vznikají při prorůstání nádoru do pohrudnice svalstva, žeber nebo kůže. Bolest je neurčitého charakteru, často je vázána na kašel a nádech. Pokud je nádor umístěn v plicním vrcholu, může prorůstat do nervových pletení a může způsobit kruté bolesti horní končetiny. Chrapot je jedním z nejčastějších příznaků z místního šíření nádoru. Vzniká, když rostoucí nádor nebo nádorem postižené uzliny poraní nerv, který ovládá hlasivky. Tento chrapot není doprovázen známkami infekce horních cest dýchacích, ani bolestí v krku.
Zdroj: Takeda
Syndrom horní duté žíly se projevuje nejprve rozepnutím krčních žil a později otokem obličeje a krku a fialovým zbarvením obličeje a rtů a často také výraznou žilní kresbou na hrudníku, Časté jsou i polykací potíže, pokud je tlakem nebo prorůstáním nádoru zúžen jícen. Dušnost bývá přítomna u 30 % nemocných s karcinomem plic, především starších. Může být podmíněna růstem samotného nádoru a/nebo vznikem pohrudničního výpotku. Mimoplicní příznaky jsou nejčastěji vyvolány metastatickým postižením dalších orgánů.
I když karcinom plic může metastazovat do kteréhokoli orgánu, nejnápadnější projevy vyvolávají metastázy do mozku (neurologické či psychické poruchy), do kostí (bolesti, zlomeniny). Naproti tomu metastázy do jater, jež bývají časté i četné, mohou dlouho zůstávat bezpříznakové. Někdy se metastázy do jater mohou projevit vznikem žloutenky.
Zdroj: Takeda
Zlepšení přežití nemocných s nemalobuněčným karcinomem plic i v pokročilých stádiích bylo dosaženo také příchodem nových léčebných možností u metastatického stádia, mezi které patří i cílená biologická léčba, která se uplatňuje především u adenokarcinomů. Před rozhodnutím o podání preparátů biologické léčby je nutná přesná morfologická klasifikace, dále především u adenokarcinomu je nutné i genetické testování.
Preparáty biologické léčby působí na nádorové buňky jiným mechanismem než standardní chemoterapie. Biologická léčba se někdy nazývá také jako tzv. cílená molekulární terapie, protože lépe vyjadřuje skutečnost, že zasahuje přímo do pochodů v nádorové buňce. v poslední době se používá i název terčová léčba, protože je zacílena na určitý cíl v nádorové buňce.
V roce 2007 byla identifikována přestavba genu ALK (anaplastická lymfom kináza), která je přítomna u 3 až 5% pacientů s nemalobuněčným karcinomem plic. Tato abnormalita se vyskytuje častěji u nemocných s adenokarcinomem, častěji se vyskytuje u mladých pacientů, jejichž věk je těsně nad 50 let, častěji se vyskytuje u mužů a u nekuřáků či mírných kuřáků. U pacientů s nemalobuněčným karcinomem plic a ALK přestavbou je menší citlivost k chemoterapii. Přežití těchto nemocných při léčbě chemoterapií je 8-10 měsíců. Pokud jsou ale tito nemocní léčeni již po stanovení diagnózy inhibitory ALK, což je cílená biologická léčba, jejich přežití dosahuje i několika let. Testování přestavby genu ALK ze vzorku nádorové tkáně se provádí v akreditovaných laboratořích. Toto vyšetření je již v době stanovení diagnózy indikováno u všech nemocných s adenokarcinomem, u kterých je karcinom v pokročilém stádiu. Provádí se imunohistochemicky průkazem exprese proteinu ALK a dále fluorescenčně in situ hybridizací průkazem přestavby genu.
V současné době mají v České republice stanovenou úhradu tři ALK inhibitory. Dva z těchto léků je možno podat ihned pro stanovení diagnózy, pokud je prokázána přestavba genu ALK. Předpokládá se, že v průběhu roku 2021 získá úhradu další ALK inhibitory pro léčbu po stanovení diagnózy. Vzhledem k tomu, že u nemocných s prokázanou přestavbou genu ALK léčba ALK inhibitory představuje velkou šanci na přežití několik let, je nesmírně důležité na vyšetření přítomnosti přestavby genu ALK myslet již v době stanovení diagnózy.
Partner kampaně:
