Antibiotická rezistence představuje jednu z největších současných výzev zdravotnictví. Pokud nezměníme přístup k antibiotikům, v roce 2050 by mohly rezistentní bakteriální infekce způsobit až 10 milionů úmrtí ročně, tedy více než rakovina. Kde se vzala antibiotická rezistence a jak s ní bojují vědci?
doc. Ing. Jitka Viktorová, Ph.D.
Laboratoř bakteriální a nádorové rezistence, VŠCHT
Národní institut virologie a bakteriologie
Antibiotická rezistence existovala dřív, než se lidé začali cíleně léčit antibiotiky. Stejně jako člověk, i bakterie prošly evolučním vývojem. Mikroorganismy začaly produkovat antimikrobiální látky ve snaze získat výhodu nad okolními mikroorganismy. A tomuto selekčnímu tlaku se bakterie snažily přizpůsobit. Proto si vyvinuly mechanismy rezistence, které zahrnují neutralizaci antibiotik, jejich vypuzování z buňky nebo adaptaci na jejich účinky. Díky rychlé výměně genetické informace mezi bakteriemi se tak rezistence snadno šíří.
Výzkum nový antimikrobiálních látek jako slepá cesta
Dříve si lékaři mohli vybírat z řady účinných antibiotik, dnes je však rezistence tak rozšířená, že v některých případech nezabírá už ani kombinace více antibiotik. Vědci se snaží vyvíjet nové antimikrobiální látky, což však není snadné. V posledních deseti letech bylo vyvinuto jen několik nových antimikrobiálních látek, přičemž většina z nich jsou pouze modifikace již existujících antibiotik.
Naděje v podobě adjuvantní terapie
Alternativou k vývoji nových antibiotik je využití adjuvantní terapie, která pomáhá překonat antibiotickou rezistenci kombinací adjuvans a „starého“, již neúčinného antibiotika. Jedním z mechanismů, jimiž se bakterie brání účinku antibiotik, je produkce enzymů schopných antibiotika rozkládat. Pokud zablokujeme tyto enzymy, tak zabráníme degradaci antibiotika a znovu obnovíme jeho účinnost. V rámci spolupráce s klinickými laboratořemi testujeme různé kombinace antibiotik s těmito adjuvans na rezistentních kmenech bakterií. Naše výsledky ukazují, že by adjuvantní terapie mohla významně přispět k prodloužení účinnosti používaných antibiotik v klinické praxi.
Multioborová spolupráce – účinný nástroj
Zastavení šíření antibiotické rezistence vyžaduje spolupráci na všech úrovních – od vědců, kteří vyvíjejí nová léčiva, přes lékaře, kteří omezí předepisování antibiotik, až po jednotlivce, kteří antibiotika správně užívají. Pokud do této spolupráce zahrneme i zemědělce, veterináře a další odborníky v oblastech pracujících s antibiotiky, dosáhneme tzv. konceptu jednoho zdraví „One health“. Tato spolupráce se jeví jako klíčová pro účinný boj s antibiotickou rezistencí.
Výzkum vznikl v rámci projektu Národní institut virologie a bakteriologie (LX22NPO5103) financovaného programem EXCELES. Národní institut virologie a bakteriologie koncentruje základní a aplikovaný výzkum patogenů s výrazným socio-ekonomickým dopadem. Výsledky projektu vědecky přispějí k hledání cest zmírnění negativních dopadů těchto infekčních chorob na společnost, posílení odolnosti populace a v důsledku i ekonomiky.
