Skip to main content
Domovská stránka » Onkologie » DENISA CZIGLOVÁ: TĚHOTENSTVÍ VS. ONKOLOGIE
Onkologie

DENISA CZIGLOVÁ: TĚHOTENSTVÍ VS. ONKOLOGIE

Foto: Martin Huszár

Možná si pamatujete náš rozhovor s Denisou Cziglovou z loňského roku. Denisa bojuje a už několik let žije s nádorem v hlavě, kterému říká Evžen.

DENISA CZIGLOVÁ

Kvůli nádoru, který se tvářil se ze začátku docela nevinně, se Denisa Cziglová před časem rozhodla začít lépe jíst a změnit svůj život a napsat tak knihu o zdravém vaření.

V minulém rozhovoru nám popsala svůj boj a taky pár rad, jak bojovat s onkologickými problémy. Dnes je Denisa šťastnou maminkou roční holčičky Izabelky. Tak jsme pro vás s Denisou připravili rozhovor o těhotenství a jak probíhají kontroly onkologické maminky.

Deniso, jak se cítíte, jako máma a co všechno jste musela absolvovat, během těhotenství a po porodu?

Být rodičem a mámou je obrovská změna v životě. Už to není jen o tom já a mém zdraví, ale už je to dvojnásobná zodpovědnost za dva životy. Kdy to miminko je pro vás na prvním místě. Každopádně Izabelka je pro mě ten nejkrásnější dar, který jsem od života dostala a jsem za ni neskutečně vděčná.

Během těhotenství jsem nesměla chodit na onkologické kontroly, takže jsem měla 9 měsíční pauzu. První kontrola- magnetická rezonance byla až po šestinedělí. Nebudu lhát, byla jsem nervózní, ale myslela jsem pozitivně a říkala si, že všechno bude v pořádku. Měla jsem klidné těhotenství bez problémů.

Porod byl naplánovaný císařským řezem, aby nedošlo k tlaku v hlavě a vše proběhlo naprosto skvěle. Musím říct, že jsem si ho i docela užívala a moc se těšila až poprvé uvidím malou naživo. Rekonvalescence byla první týden náročná, ale tak je to operace, jako každá, není úplně příjemná, ale musí to zvládnout každá máma.

Foto: Martin Huszár 

Bylo vaše těhotenství plánované? Jak dlouho jste uvažovala nad miminkem?

Ano, čekala jsem několik let stále na povolenku od svého onkologa a neuroložky. Takže těhotenství bylo plánované a bohužel nevyšlo hned na poprvé, ale do třetice se nám to konečně povedlo. Samozřejmě lékaři vám řeknou: “Jasně, běžte do toho, ale nezapomenou vám připomenout, že vše se zase může vrátit zpět”. Musela jsem překonat svůj vlastní strach z toho, že by mě těhotenství a miminko mohlo ublížit.

Dnes jsem moc ráda, že jsem do toho šla a i kdyby se měla nemoc vrátit a nedopadlo by to úplně dobře, jsem strašně ráda, že jsem tady mohla po sobě zanechat kousek sebe – svoji dceru.

Chci koupit knihu: DENISA CZIGLOVÁ: Jak to celé přežít a nezbláznit se

Co vaše stravování během těhotenství a kojení, změnilo se něco?

Musím přiznat, že strava v těhotenství byla trošku jiná. Tělo si řeklo o to, co mu chybí a to byly živočišné bílkoviny. Měla jsem neskutečné chutě na vývary a krůtí šunku, jednou týdně i na maso a abych na sebe něco práskla, občas i na jedno malé pivo. Potom co se malá narodila, celé šestinedělí mě provázelo chutěmi na sladké, to bylo nejtěžší udržet se na uzdě. Byla jsem pořád hladová a jedla jsem za dva. Cítila jsem, jak si se mnou hormony hrají, ale pak se to ustálilo.

Věnujete se stále vaření a zdravé výživě?

Ano snažím se, ale je to časově náročné. Malá je teď už hravá a vyžaduje větší pozornost. Navíc ji vařím obědy, nekupuji uvařené skleničky. Chci aby měla dobrý a zdravý základ bez konzervantů. A musím přiznat, že sebe občas odbydu na oběd saláty, nebo míchanými vajíčky. Ale když mám větší časový prostor moc ráda vařím.

Článek: DENISA CZIGLOVÁ: RAKOVINA JE SICE NEBEZPEČNÁ, ALE DÁ SE PORAZIT


Je něco co byste doporučila ženám s nemocí, nebo ženám, kterým nejde otěhotnět?

K tomuto nemám asi žádné doporučení, je to totiž všechno v hlavě. Ta psychika nás dokáže neskutečně ovládat. Takže jediné, co můžu poradit je to, že nejdřív ze sebe musíte odbourat své vnitřní strachy a bolesti a jít do toho po hlavě s tím, že to nemusí dopadnout vždy tak, jak si představujete, ale dáte život někomu, kdo tu po vás zůstane.

Moc si přeji a doufám, že malou odvedu poprvé do školy, půjdu s ní na první školní ples, seznámím se s jejím prvním klukem a jednou se budu těšit na vnoučata. To bude mé životní přání a budu moc vděčná, když to budeme s manželem prožívat s ní.

Next article