Jaká témata se aktuálně v Česku v rámci digitálního zdraví řeší nejčastěji?
Obecně bych řekl, že v rámci digitálního zdraví se staly dosti ožehavým tématem kyberútoky, se kterými se musely nemocnice v minulosti potýkat, nicméně tato zkušenost vedla k významným investicím a opatřením v této oblasti a nemocnice učinily výrazné pokroky v ochraně dat. Stejně by se dala vnímat také pandemie koronaviru. Před pandemií se začaly pozvolna objevovat e‑recepty, poté e‑neschopenky – a nutno podotknout, že byly velmi pozitivně oceňovány. V průběhu pandemie se vyplatilo jít s dobou a vstříc elektronizaci. Bez těchto moderních výdobytků by de facto nebylo ani možné uskutečnit bezkontaktní léčbu pacientů, kteří nepotřebovali akutní návštěvu ordinace, jak tomu bylo u řady praktických lékařů. Samostatnou kategorii potom tvoří sdílení zdravotnických dat pacientů, v této oblasti předpokládáme do budoucna největší rozvoj.
Vidíte posun kupředu v rozvoji nemocnic a spolupráci s pacienty?
Ano, vidím a myslím si, že nový způsob spolupráce přináší z velké části benefity oběma stranám – jak nemocnicím, tak i pacientům. Důležité však je, aby se pacienti nebáli navštěvovat nemocnice, když to opravdu potřebují.
Plánují se nemocnice dál rozvíjet a jít do budoucna digitální cestou?
Nedávno jsme dokončili mezinárodní průzkumnou sondu mezi managementem nemocnic. Ze zpětné vazby vyplývá, že nemocnice kladně reagovaly na rozvoj elektronizace v návaznosti na lepší tok informací, na možnost videokonferencí a obecně elektronizaci zdravotní péče jako prostředek ke zvýšení její efektivity. Další vývoj v elektronizaci nastínil sám ministr zdravotnictví v otázce zákona o elektronizaci zdravotnictví, který nyní prochází legislativním procesem. Po jeho schválení se otevře cesta k masivní elektronizaci agend s možností rychlejšího a efektivnějšího sdílení záznamů mezi pacientem, lékařem, pojišťovnou a dalšími poskytovateli péče.
Důležité však je, aby se pacienti nebáli navštěvovat nemocnice, když to opravdu potřebují.
Jak u nás funguje personalizovaný systém léčby?
Samotné sdílení záznamů pacienta bude dalším významným krokem v personalizovaném systému léčby, kdy se přehledně propojí kompletní záznamy pacienta s novými diagnostickými metodami a vývojem nových léků při stanovování léčby šité na míru. V tomto ohledu si myslím, že naše zdravotnictví drží krok s dobou. Na základě celostátního průzkumu bezpečnosti a spokojenosti pacientů a zaměstnanců českých nemocnic, který pravidelně realizujeme, máme informace, že z pohledu pacientů roste poptávka po zavádění modernějších léčebných metod do praxe.
Na kolik let dopředu byste zvládl definovat vizi do budoucna z pohledu HealthCare Institute v českém zdravotnictví?
Digitalizace zdravotnictví má svou vizi v podstatě již definovanou, nyní záleží jen na tom, nakolik a v jakém časovém horizontu se ji podaří splnit. Aktuálně jsme se ocitli ve velmi dynamické, avšak zároveň nevyzpytatelné době. Pandemie koronaviru zamíchala kartami napříč všemi odvětvími, přičemž nejcitelněji se dotkla právě zdravotnictví. V mnoha ohledech pomohla vypilovat samotný systém poskytování péče: jeho rychlost, kvalitu a také mezioborovou komunikaci. Přinesla řadu inovací, ale odhalila i řadu nedostatků. Pokud zůstaneme optimisty a budeme se pevně držet vytyčeného směru bez významných překážek, dovolím si tvrdit, že první hmatatelné a funkční milníky na cestě k digitalizaci zdravotní péče budou dosaženy v horizontu 5–10 let.
