RNDR. PETR RYŠÁVKA, PH.D.
Molekulární biolog, specialista na střevní mikrobiom a probiotika
Je to neuvěřitelné, ale ve střevě každého z nás se bez nadsázky nachází pozůstatky Jurského parku. Mám tím na mysli mikroorganismy, jejichž přímá linie sahá do dob, kdy se po zemském povrchu proháněli dinosauři. Už přibližně před více než 170 milióny let se prolínal svět prvních savců se světem tehdejších vládců světa, dinosaurů – a to včetně jejich střevních bakterií. Pravdou je, že i v této době vládl světu mikroskopický manipulátor celé evoluce: střevní mikrobiom. Jedná se o soubor mikroorganismů, který utvářel a řídil vývoj savců včetně člověka. Dnes už víme, že mikrobiom byl a stále je naprosto klíčový pro vývoj zdravého imunitního systému. Odhaduje se, že až 70 % imunity máme ve střevě, kde je regulována právě pomocí střevního mikrobiomu.
Tato biomasa tvořená z biliónů bakterií zasahuje do imunitního systému každého z nás víc, než si dokážeme představit i v té nejbujnější fantazii. Mikrobiom celou řadou signálů reguluje intenzitu imunitní reakce, určuje, jestli na infekci budeme reagovat akutní nebo chronickou odpovědí. Stačí však střevní mikrosvět narušit (například antibiotiky) a problém je na světě. Dnes již víme, že se poškozený mikrobiom podílí na vzniku alergií, astmatu, atopické dermatitidy, střevních zánětů nebo také na intenzitě obranné reakce proti infekci Covid19. V dnešní době péče o střevní mikrobiom skutečně zažívá boom, ale nejedná se o žádnou novou revoluci. Již začátkem 20. století přišel Ilja Mečnikov, nositel Nobelovy ceny, s teorií, že stáří a snížená obranyschopnost je důsledkem otravy těla produkty některých bakterií ve flóře lidského střeva.
Jako prevenci proti množení těchto mikroorganismů doporučoval Mečnikov konzumaci kefírů a jogurtů. Položil tak základ ovlivňování střevního mikrobiomu probiotiky. V posledních desetiletích se výskyt alergií, astmatu i autoimunitních onemocnění skutečně zvýšil. Podle některých odhadů trpí alergií až 1 miliarda lidí a toto číslo by se v následujících letech mohlo zvýšit až na 4 miliardy. Vědecké databáze prezentují tisíce klinických studií zaměřených na vliv probiotik na poruchy imunitního systému. Řada z nich potvrzuje, že podávání probiotik má na mikrobiom terapeutické účinky. Bylo by odvážné tvrdit, že probiotika jsou všespásná a zachrání lidstvo, zcela jistě však mohou potíže alespoň tlumit. Vedle univerzálních probiotik nelze opomenout trend v cíleném ovlivňování mikrobiomu, kdy je nejprve vyšetřen mikrobiom konkrétního pacienta, a na základě výsledků této analýzy se připraví probiotický koktej na míru pro dané střevo.
