Pro některé pacienty český zdravotní systém z různých důvodů nenabízí potřebné léky a péči. Jak se může tato situace zlepšit a proč je důležitá práce pacientských organizací? Problematiku limitů zdravotní péče nám přiblížila JUDr. Lenka Teska Arnoštová, Ph.D., předsedkyně Společnosti medicínského práva ČLS JEP působící mimo jiné také jako advokát a na Právnické fakultě UK.
JUDr. Lenka Teska Arnoštová, Ph.D.
předsedkyně Společnosti medicínského práva ČLS JEP a advokátka
V České republice je pro řadu pacientů obtížné sehnat léky, které potřebují. Co jim s problémem dostupnosti může pomoci?
V naší úpravě zákona máme zakotvenou pojistku tzv. § 16, tedy možnost požádat zdravotní pojišťovnu o úhradu nehrazeného léčivého přípravku, a to ve výjimečných případech, pokud je to odůvodněno výjimečnými okolnostmi. Dále máme dostupná generika, která mohou být uvedena na trh až po vypršení lhůt patentové ochrany originálních léčivých přípravků a obsahují stejné léčivo, formu a stejnou biologickou účinnost jako originální lék.
Jaká opatření jsou v ČR přijímána k zajištění transparentnosti v procesu registrace, schvalování a financování léčivých přípravků?
Správní řízení jsou zveřejňována na webových stránkách Státního ústavu pro kontrolu léčiv nebo Ministerstva zdravotnictví ČR (v případě přípravků určených pro vzácná onemocnění). Dovedla bych si představit větší transparentnost, ale chápu limity vycházející z respektování obchodního tajemství.
Role pacientských organizací je nezastupitelná.
V otázce transparentnosti jsme se ale dle mého názoru neposunuli v oblasti regulace reklamy. Lidsky nerozumím tomu, proč zástupci pacientů nemohou hovořit na svých konferencích, webinářích o inovacích nebo léčivých přípravcích, když spolupracují s příslušnými odbornými společnostmi, přičemž role pacientských organizací je nezastupitelná.
Jaká je u nás role pacientů v procesu registrace a schvalování léčivých přípravků a jaká jsou jejich práva v této oblasti?
Nenahraditelná. Zdravotní péče je pro pacienty a jejich hlas by měl být slyšet. V oblasti úhrad pro léčivé přípravky určených k léčbě vzácných onemocnění, jsme se posunuli. Pacientské organizace se staly účastníky řízení, a jsou tak účastni rozhodovacích procesů. Je ale důležité, aby se zlepšilo jejich postavení, aby byly rovnocennými a erudovanými partnery. Stále tady máme rezervy (např. v oblasti jejich financování).
Jejich využití si dovedu představit např. v oblasti prevence. Jsou potřebným mezičlánkem mezi lékaři, poskytovateli a těmi, kterým se bohužel z různých důvodů nedostalo dostupné léčby nebo potřebných informací.
Na co dalšího byste se v této oblasti chtěla zaměřit?
Urychlit by se měly procesy v rámci evropské legislativy při klinickém hodnocení, zejména z pohledu sdílení dat, aby ubylo náročné administrativy. Dále bychom se měli zaměřit na následnou péči. V tomto by mohla pomoci např. role tzv. koordinátora péče pro pacienty s chronickými, vážnými či vzácnými onemocněním. Ten by ulehčil práci odborníkům při centrech vysoce specializované péče (např. Evropské referenční sítě pro vzácná onemocnění). Inspirací by mohl být probíhající Pilotní projekt Nadačního fondu rodiny Vlčkových – koordinátoři péče.
