Snížení úmrtnosti a prodloužení délky a zlepšení kvality života jsou největšími přínosy centrovéa léčby. Využívá ji stále více pacientů léčících se nejmodernějšími léky na vysoce specializovaných pracovištích. Společně s růstem jejich počtu významně klesají jednotkové náklady na léčbu, pacienti čerpají méně sociálních dávek, zkracuje se délka jejich pobytu v nemocnici a dříve se vracejí do práce i do života. Ukázala to analýza společnosti EY podle nejnovějších dat ÚZIS pro projekt Inovace pro život II.
Loni se ve specializovaných centrech léčilo přes 126 tisíc lidí, což je o 90 tisíc více než v roce 2010. Každoročně přibývá 15 % nových pacientů. Léčit se mohou pomocí 295 léčiv.
Centra nejen pro léčbu roztroušené sklerózy
Až 24 tisíc pacientů se loni léčilo ve specializovaných centrech s neurologickými nemocemi, jako jsou například roztroušená skleróza nebo Parkinsonova nemoc. Patří mezi ně i architektka Michaela Čejková, která má roztroušenou sklerózu od svých 21 let. Diagnózu jí lékaři stanovili brzy, a díky včasnému nasazení léčby může pracovat a normálně žít. „Díky lékům je moje nemoc tak trochu pod kontrolou a pokud vystrkuje růžky, jdu jí v tom většinou naproti – příliš stresu v práci, komplikovaná životní situace nebo velká fyzická námaha,“ říká pacientka Čejková.
Úspěšnost léčby byla u roztroušené sklerózy dříve jen 30%. Většina pacientů skončila invalidní a předčasně zemřela. „V současnosti máme řadu účinných léků, jež sice neumí nemoc zcela vyléčit, ale u podstatné části pacientů ji umí léčit. Nicméně tyto léky fungují pouze tehdy, pokud se nasadí včas,“ upozorňuje profesorka Dana Horáková z RS centra při 1. LF UK a VFN. Centrovou léčbu využívají také pacienti s nádory prsu, prostaty, kůže nebo plic. Významně pomáhá i v revmatologii, hematoonkologii a dalších oblastech medicíny.
Klinická hodnocení: online poradna >
Moderní léčba snižují budoucí výdaje
Odhadované náklady na centrové léky loni činily 30 miliard korun, za deset let vzrostly o 3,2 procentních bodů. S rostoucím objemem centrové léčby se však snižují náklady jednotkové. Zatímco v roce 2022 stál jeden pacient 259 tisíc korun ročně, před 12 lety to bylo o 11 procent více.
„Společně s rozvojem moderní medicíny a nastavením současného zdravotnického systému, jež naprostou většinu inovativních léků řadí právě mezi léky centrové, lze předpokládat, že tento segment bude i nadále postupně růst,“ dodává výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu David Kolář. I přes tento růst jsou celkové výdaje na léky hrazené z veřejného zdravotního pojištění, včetně léků centrových, dlouhodobě víceméně stabilní, pohybují se mezi 16–17 % zdravotnického rozpočtu.
Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) sdružuje 35 společností, které dokážou vyvinout a uvést na trh nové, účinnější a bezpečnější léky. AIFP je členem Evropské federace farmaceutických společností a asociací (EFPIA) a intenzivně spolupracuje s Mezinárodní federací farmaceutického průmyslu a asociací (IFPMA) a Americkou asociací inovativních farmaceutických firem (PhRMA).
