JANINA ČERNÁ
Rozhovor o jídle a zdraví s autorkou úspěšných kuchařek Cukrfree
„Jmenuji se Janina a byla jsem závislá na cukru.“ Věta, kterou se Janina Černá, autorka tří úspěšných kuchařek, představuje na svém oceněném blogu Cukrfree. Janina se v minulosti potýkala dlouhých 13 let s poruchou příjmu potravy. Strava bez cukru jí však obrátila život naruby. Řadu lidí inspirovala ke zdravějšímu životnímu stylu a stala se tváří kampaně Kardio a diabetes. Proč se vzdát cukru a začít žít zdravěji? I na to jsme se zeptali v následujícím rozhovoru.
Podle dostupných dat se s poruchou příjmu potravy během svého života potýká až 6 % žen. O těchto problémech otevřeně píšete na svém blogu. Jak se Vám podařilo dostat z kolotoče hladovění a přejídání?
Dostat se z poruchy příjmu potravy byla pro mne velmi dlouhá a náročná cesta. Už od svých 12 let jsem navštěvovala nespočet psychologů, psychiatrů a terapeutů, mám za sebou několik hospitalizací, ale nikdy se mi nezdálo, že by se můj stav nějak zlepšoval. Změna přišla teprve tehdy, když jsem pochopila, že porucha příjmu potravy není onemocnění, ze kterého by mě vyléčil někdo jiný, a rozhodla se vzít své zdraví do vlastních rukou. Velmi mi pomohlo vyřadit ze své stravy cukr, na němž jsem byla závislá. To mi vytvořilo prostor pro řešení skutečné příčiny svého problému, který neměl s jídlem nic společného.
V Austrálii jste se poprvé setkala s životním stylem bez cukru. Mnoho lidí uvádí, že ve chvíli, kdy vysadili cukr, cítili různé abstinenční příznaky. Jak jste to měla Vy?
Já měla to štěstí, že mi ihned po vysazení cukru bylo dobře. Pociťovala jsem větší množství energie, hlavně velmi rychle zmizely neustálé chutě, které mě celé dny pronásledovaly.
Jak Vám vysazení cukru změnilo život?
Nejvíce se mi ulevilo po psychické stránce. Přestala jsem neustále myslet na jídlo, přestala jsem mít chutě a cítila se po jídle nasycená a uspokojená. Bez nějaké větší snahy jsem zhubla na normální váhu, zlepšila se mi pleť a zdraví celkově. Přestala jsem mít výkyvy energie a nálad.
Vaše tři kuchařky nyní patří mezi nejprodávanější v České republice. Kde čerpáte inspiraci na své recepty?
Ze začátku velmi pomáhalo to, že jsem si mohla dopřát svá oblíbená jídla v cukrfree verzi. Začala jsem proto přetvářet klasické recepty na ty cukrfree – tedy bez cukru a mouky – a tímto stylem vlastně postupuji i dnes. Například minulý týden mě v kavárně zaujala maková kostka s makovým krémem, která ale nebyla bez cukru. Tak jsem ji doma přetvořila do cukrfree podoby, aby si ji mohli dopřát i ti, kteří se cukru a slazeným potravinám z jakéhokoli důvodu vyhýbají.
Jste bezesporu inspirací pro mnoho lidí. Na co se Vás lidé nejčastěji ptají, když začínají žít bez cukru?
Lidé, kteří bez cukru delší dobu nežili, většinou nechápou, jak to mohu bez cukru vydržet. Vždy jim vysvětluji, že přesně v tom spočívá kouzlo cukrfree. Na rozdíl od toho, kdy se musím „držet“, abych si dala pouze kostičku sladké čokolády, jeden bonbon nebo malý kousek dortu, se na cukrfree po nějaké době člověk „držet“ nemusí, jelikož je po kousku cukrfree dezertu zasycen a sladká chuť už mu vlastně nic moc neříká, takže nemá ani pocit, že by o něco přicházel.
Jistě jste oslovila i mnoho lidí s diabetem. Podle statistik více než 90 % lidí s cukrovkou bojuje s nadváhou nebo obezitou. S hubnutím jim pomáhá nejen správné stravování bez cukru, ale také sport. Myslíte si, že je pro ně vhodné kardio cvičení?
Nejsem trenér, abych radila lidem, jaké cvičení se zrovna pro ně hodí. Ze své vlastní zkušenosti však vím, že v období, kdy jsem trpěla nadváhou, dá se říct až obezitou, pro mě bylo velmi náročně přemoci se a jít například běhat. Proto jsem začala s lehčím pohybem, s dlouhými procházkami v přírodě a jógou. Postupně jsem se cítila lépe a lépe, s čímž přicházela i chuť více sportovat. Vím, že kdybych si řekla, že ode dneška každý den uběhnu určitý počet km, tak bych to za pár dní vzdala. Každý člověk to má ale samozřejmě jinak a je třeba najít to, co mu vyhovuje. Podle mě ani tak nezáleží na druhu sportu, jako na tom, abychom se snažili hýbat pravidelně, nejlépe každý den.
