prof. MUDr. MARTIN HUTYRA, Ph.D., FESC
I. interní klinika – kardiologická FN Olomouc
Jak se v poslední době v ČR vyvíjí počet pacientů s kardiovaskulárním onemocněním?
Kardiovaskulární onemocnění (KVO) patří v rozvinutých zemích mezi jednu z hlavních příčin mortality a představují závažný zdravotní i socioekonomický problém. V posledním období před pandemií covid‑19 byla v ČR zaznamenána nižší kardiovaskulární mortalita, což souvisí s excelentní péčí o pacienty s akutními stavy. KVO, mezi něž patří např. infarkt myokardu, cévní mozková příhoda či ischemická choroba tepen dolních končetin, jsou v našich podmínkách i navzdory skvělým výsledkům léčby akutních stavů stále hlavní příčinou morbidity a mortality české populace.
Jak ovlivnila pandemie covid‑19 životy kardiaků? Jak tito pacienti zvládají průběh onemocnění?
Kardiovaskulární komorbidity se u pacientů s covid‑19 běžně vyskytují a tito pacienti mají bohužel vyšší riziko morbidity a mortality. U více než poloviny pacientů hospitalizovaných s onemocněním covid‑19, zejména se závažnějším průběhem, jsou diagnostikovány kardiovaskulární komorbidity (vysoký krevní tlak, stavy po infarktu myokardu, srdeční selhání, plicní arteriální hypertenze atd.), o nichž víme, že zásadním způsobem přispívají k úmrtím souvisejícím s covid‑19. Proto je zásadní očkování rizikových skupin pacientů, abychom u nich předešli onemocnění covid‑19 s těžkým průběhem.
Během období první vlny pandemie však celosvětově došlo k významnému poklesu zaznamenaných případů infarktů myokardu, což bylo způsobeno obavami nemocných z návštěvy zdravotnického zařízení v době pandemie. Tento strach není na místě a je zcela kontraproduktivní. Efektivní management KVO s ohledem na aktuální epidemiologickou situaci je samozřejmě oproti běžnému stavu problematičtější, nicméně tyto problémy se dají vyřešit.
Může prodělání covid‑19 ovlivnit u jinak zdravého člověka výskyt kardiovaskulárních onemocnění?
Onemocnění covid-19 vede u ne zcela zanedbatelné části pacientů k poškození myokardu, které jsme schopni diagnostikovat laboratorním vyšetřením. Toto poškození je zpravidla zprostředkováno zánětem srdečního svalu (myokarditidou), ale v některých případech může dojít i k infarktu myokardu. To vyvolává obavy, že mohou existovat jedinci, kteří počáteční fázi covid‑19 prodělají s relativně příznivým průběhem, ale v budoucnosti budou konfrontováni s chronickými komplikacemi ve smyslu vyššího výskytu srdečního selhání.
Na co se nejvíc zaměřit v prevenci KVO v době pandemie?
Prevenci KVO tvoří koordinovaný soubor opatření cílených na celou populaci nebo na jednotlivce, jehož cílem je omezit výskyt KVO a jejich nežádoucích dopadů. Základ kardiovaskulární prevence tvoří zdravý pohyb, dobrý spánek a kvalitní strava. Z našich zkušeností vyplývá, že rizikoví z hlediska závažnosti průběhu onemocnění covid-19 jsou zejména obézní jedinci. Proto je z dlouhodobého hlediska žádoucí zaměřit primární prevenci na přiměřený pohybový režim a zdravé stravovací návyky, které vedou k dosažení či udržení zdravé tělesné hmotnosti. Identifikace a odstranění dalších rizikových faktorů (kouření, vysoký krevní tlak, cukrovka) a důsledná intervence do souboru preventivních opatření samozřejmě patří také. Úplné odstranění rizikových faktorů by umožnilo předejít až 80 % KVO a snížilo by i výskyt jiných chronických onemocnění.
