MUDr. MARIAN KORANDA
primář a přednosta Psychiatrické nemocnice Písek
Jaká je současná situace v oblasti duševního zdraví v České republice?
Prvotní výzkumy zabývající se změnami duševního zdraví před vypuknutím pandemie a obdobím s enormním nárůstem nemocných či zemřelých v souvislosti s covid-19 (např. výzkum COHFIT, který má 100 tis. respondentů) ukazují na statisticky výrazný vzestup psychických problémů a onemocnění. Výzkumy a statistická šetření, která v ČR prováděl např. Národní ústav duševního zdraví (NÚDZ) či studie institutu Cerge ukazují, že na „neznámého a neviditelného nepřítele“ populace reagovala velmi intenzivně i v oblasti duševního zdraví. Množství pacientů, kteří jevili známky úzkostnědepresivního onemocnění, se zvýšilo 2–3x, což reálně znamená až 20 % obyvatel ČR, kteří by si zasloužili odbornou pomoc. Nejhůře na tom byly matky s malými dětmi.
Dále se zvýšilo domácí pití většího množství alkoholu a také až ztrojnásobilo riziko sebevražd. Samozřejmě na tom měl a má podíl i výpadek příjmů, ztráta blízkých apod. Poslední výzkumy ale ukazují, že i samotný covid19 a důsledky jeho průniku do jádra buněk ovlivňují fungování mozku. Tento stav je označován jako „brain fog“ (mozková mlha).
Co jsou úzkostné poruchy a čím se projevují?
Úzkostné poruchy, resp. úzkostnědepresivní poruchy, mají mnoho forem. Základním rysem je trvalý pocit úzkosti, vnitřního napětí, které nemá konkrétní zdůvodnění. Objevuje se úzkostné očekávání, jakýsi strach ze strachu, poruchy koncentrace pozornosti. Mohou se dostavit i tělesné příznaky jako pocení, zrychlený tep a pocity namáhavějšího dýchání, nevolnost, točení hlavy apod.
Obecně se v současné době nejvíce u pacientů objevují příznaky tzv. stresové nemoci, tedy kombinace úzkosti, napětí a propadů nálady jako projev vyčerpání a snížené frustrační tolerance.
Jak postižená osoba vnímá příznaky těchto stavů?
Pacienti si nejčastěji uvědomují napětí, často referují poruchy spánku, pocit ztráty energie až nevyhnutelného vyčerpání, obavy z budoucnosti, strach o sebe a blízké. Přidávají se i důsledky permanentního napětí v mezilidských vztazích, tedy podrážděnost, hádavost, často plačtivost, emoční nestabilita či neurotické projevy, např. okusování nehtů. Pacient se přestává radovat, smát. V důsledku hormonálních změn, pod vlivem stresových hormonů, dochází k přejídání, či naopak k nechutenství. Velmi často se také objeví ztráta zájmu, letargie. Lidé v takové situaci často sáhnou po alkoholu či cigaretě, léku na uklidnění, event. i po nelegální droze.
Můžete nám popsat možnosti léčby?
Jednoznačně na prvním místě je umožnit sdílení obav pacienta a ventilovat napětí, tedy projevit podporu, sounáležitost. Pak přichází na řadu psychoterapeutické metody uvolňování napětí a redukování úzkosti. K tomu patří i relaxace, sportování, dechová cvičení, imaginace atd.
U závažnějších forem se pak nevyhneme nasazení vhodné farmakologické léčby, tedy léků pro redukci tvorby stresových hormonů, tzv. anxiolytik, někdy musí dojít i k nasazení antidepresiv. Psychiatrické léky toho v současné době svedou opravdu hodně, ale bez spolupráce pacienta a jeho zapojení do léčby je efekt jen poloviční.
Proč je důležité dodržovat předepsanou léčbu?
Mozek zůstává trochu záhadou, i když mu rozumíme více a více. Dlouho jsme byli přesvědčováni o tom, že neurony v mozku umírají a mizí. Dnes víme, že mozek má vlastní plasticitu a „umí“ si své neuronální sítě přestavět. Jedná se však o velmi pomalý proces. U poranění míchy se čeká i celý rok, zda nedojde alespoň k částečné reparaci tkáně. Díky psychiatrickým lékům umíme tuto plasticitu mozku podpořit, zrychlit a vhodně nasměrovat.
Obdobně ale funguje i psychoterapie, proto je nejvhodnější kombinace obou přístupů – psychofarmakologického a psychoterapeutického. Pacienta umíme poměrně snadno medikamentózně léčit. Avšak dodat mu energii, povzbudit ho, vrátit mu dobrou náladu a pozitivní mysl je mnohem komplikovanější a vyžaduje to trpělivost a určitou pokoru před nemocí. Pokud pacient nedodrží postup léčby, existuje velmi reálná šance, že další stresová situace – byť minimální závažnosti – přinese novou ataku úzkostnědepresivní poruchy se všemi negativními důsledky.
