Toto chronické onemocnění značně ovlivňuje různé fáze života ženy – od dospívání přes reprodukční období až po klimakterium. Proto léčba nemoci vyžaduje expertní znalosti a multidisciplinární přístup s ohledem na aktuální zdravotní stav.
Mgr. Květa Janoušková, MA
manažerka centra EpiReC a organizace EpiStop, z.s.
Dospívání s epilepsií přináší řadu potíží. Nemoc a kombinovaná léčba zpomalují fyzické i emoční dozrávání a vyžadují přísný režim (zákaz alkoholu, drog či fotostimulace). Dívky často čelí sociální stigmatizaci – kvůli záchvatům se bojí reakce okolí a vyloučení z kolektivu. Behaviorální či vztahové problémy trápí 40 % žen. Epilepsie komplikuje budování nezávislosti na rodině, volbu povolání a způsobuje potíže i v případě neplánovaného otěhotnění. Proto je klíčová vhodná antikoncepce přizpůsobená zdravotnímu stavu a medikaci dívky.
Optimální zdravotní péče
Péče o ženy s epilepsií vyžaduje multidisciplinární přístup. Nemoc a její léčba mohou narušit hormonální rovnováhu. To vede k reprodukčním či endokrinním poruchám (např. nepravidelný cyklus, sexuální dysfunkce, infertilita) a také k psychickým potížím. Kolísání hormonů ovlivňuje i účinnost léků na kontrolu záchvatů. Riziko nežádoucích účinků však nese i dlouhodobé užívání protizáchvatových léků.
Epilepsie a těhotenství
Klíčem k nekomplikovanému těhotenství jsou dostatečné znalosti a včasná příprava. Při plánování těhotenství je nutné snížit možná rizika a vše konzultovat s neurologem i gynekologem. Užívání protizáchvatových léků může mít negativní vliv na prenatální vývoj, ale jejich úplné vysazení může ohrožovat matku i plod. Výskyt komplikací stoupá u neplánovaného těhotenství (př. spontánní potrat, předčasný porod či dekompenzace epilepsie). Proto je stěžejní vyhodnocení epilepsie, nastavení optimální léčby, a to u všech léků (př. na diabetes, arteriální hypertenzi aj.). Před porodem je důležitá koordinace péče neurologické, gynekologicko-porodnické a neonatologické. I přes jistá rizika pro ženu a plod probíhá většina těhotenství bez komplikací.
Období postmenopauzy
Toto období mohou doprovázet nepříjemné příznaky, jež vyžadují (ne)hormonální léčbu a změnu životosprávy. Riziko úbytku kostní hmoty a náchylnost k frakturám je u žen v této fázi života třikrát vyšší než u mužů. Při prevenci proto doporučujeme přiměřený pohyb, pravidelnou expozici slunečnímu záření a vyváženou stravu s dostatečným příjmem vápníku.
Podrobné informace se můžete dozvědět v publikaci Žena a epilepsie, kterou vydal spolek EpiStop v roce 2024.
