Stát organizuje preventivní screeningová vyšetření, mezi něž patří i screening nádoru tlustého střeva a konečníku. Právě díky programu prevence došlo k poklesu incidence a mortality na toto onemocnění. ČR se tak ve světovém žebříčku výskytu této rakoviny posunula z nejvyšších pozic až do třetí desítky států.
doc. MUDr. Přemysl Falt, Ph.D., MHA
zástupce přednosty pro léčebnou péči, II. interní klinika gastroenterologie a geriatrie, FN Olomouc
Komu je určen kolorektální screening?
Vyšetření je nabízeno všem osobám starším 50 let. V tomto věku totiž vzniká 80 % těchto nádorů. Provádí se u bezpříznakových osob, díky čemuž lze případné onemocnění odhalit v rané fázi, případně jeho přítomnost vyloučit. Mezi příznaky již rozvinutého nádoru patří krev ve stolici, změna frekvence a charakteru stolice, bolest břicha, úbytek váhy, únava apod. Takové pacienty ale posíláme přímo ke koloskopickému vyšetření.
V jakých krocích takový screening probíhá?
Účelem screeningu je najít ve střevě nezhoubný výrůstek neboli polyp. Z něj totiž nádor vzniká. Naším cílem proto je objevit jej dřív, než se nemoc rozvine. Samotný screening pak může probíhat ve dvou krocích. Předně detekováním stopového množství krve ve stolici (tzv. testem na okultní krvácení), po němž je v případě pozitivity provedena koloskopie. V některých případech se ale první krok přeskakuje, a pacient tak absolvuje koloskopii přímo.
Jaký význam má pro pacienta včasné odhalení nádoru či polypu?
Většina osob (přesně 95 %), u nichž zachytíme ještě bezpříznakový nádor při screeningu, se úplně vyléčí. Včasně detekovaný tumor lze navíc léčit endoskopicky, tedy bez nutnosti otevřené operace nebo onkologické léčby. Navíc pokud odstraníme polyp, ke vzniku karcinomu vůbec nedojde. Jeho vývoj se totiž zastaví na úrovni nezhoubného výrůstku.
Kdo patří do rizikové skupiny?
Jedná se o nemocné trpící některými chronickými střevními chorobami, jež zvyšují riziko vzniku nádoru tlustého střeva a konečníku. Dále ti, kteří mají genetickou predispozici. Riziko stoupá při vyšším počtu postižených rodinných příslušníků a také při výskytu tohoto onemocnění u mladších osob. A samozřejmě jde i o pacienty, kteří se již s tímto typem karcinomu léčili. Je ale třeba také vědět, že se tento nádor často objeví až jako druhý v pořadí. Proto by prevenci neměl podceňovat nikdo z léčených onkologických pacientů. Dalším hlediskem jsou individuální rizikové faktory, a to obezita, kouření, nedostatek pohybu, vysoká konzumace červeného masa a nízká konzumace ovoce či vlákniny.
Jak se postupuje v případě, že je nález pozitivní?
Způsob léčby rozhodují multioborové týmy ve spolupráci s pacientem a postup určuje především klinické stadium onemocnění. Díky moderním metodám prováděným v onkologických centrech mají na několikaleté prodloužení života naději i ti nemocní, jejichž prognóza se dříve počítala v měsících.
Přečtěte si také článek Modrý březen – měsíc kolorektálního karcinomu >
Tento článek vznikl za podpory společnosti Pierre Fabre.
CZ-PFO-03/2024-BRAF-241
