Panu Františkovi byla v roce 2016 diagnostikovaná rakovina tlustého střeva. Kvůli tomuto onemocnění mu byla vyšitá stomie neboli umělé vyústění střeva na povrch těla. Optimismus, který z pana Františka po celou dobu rozhovoru vyzařoval, je jedním z důkazů toho, že i se stomií je možné kvalitně žít.
Prodělal jste rakovinu tlustého střeva, jak vám bylo toto onemocnění odhaleno?
Onemocnění odhalila preventivní prohlídka u lékaře. Součástí prohlídky byl odběr stolice, ve které lékař našel stopy krve, takže mě poslal na kolonoskopii, kde se ukázalo, že mám rakovinu tlustého střeva. Žádné příznaky jsem ale nepociťoval, nevšiml jsem si ani krve ve stolici. Kdybych nešel na preventivní prohlídku, vůbec bych nevěděl, že mám nějaké obtíže.
Jakým způsobem probíhala léčba?
Nepodstupoval jsem žádné chemoterapie ani nic podobného. Protože nádor nemetastázoval, šel jsem rovnou na operaci. Doktor mi předem všechno vysvětlil, takže jsem věděl, že budu mít stomii. Teď už jenom chodím na kontroly jednou za rok. Musím to zaťukat, je to zatím všechno v pohodě.
Nejčastěji kladené otázky ohledně stomie >
Změnil se kvůli stomii nějak rapidně váš způsob života a jeho kvalita?
S tím, že mám stomii, jsem se srovnal už v nemocnici. Musím říct, že mě stomie skoro neomezuje, jenom jsem nemohl první tři měsíce po operaci jezdit na kole, teď už ale jezdím pravidelně. Mám akorát problémy s kalhotami, nemůžu mít třeba džíny do pasu, protože by byly přesně přes ten pytlík, takže musím mít kalhoty na gumu nebo tkaničku.
Podívat se na edukační videa >
Jak probíhá péče o stomii?
Teď jsou takové suprové věci, takže mi to nedělá žádné potíže, že by mi to třeba podtékalo nebo takové nějaké problémy, jako bývaly dřív. Některé dámy mi třeba vyprávěly, že stomii mají už 40 let a dřív nic nebylo, takže si to lepily náplastí na koberec. Teď je to všechno daleko lepší. Já si to akorát musím každé tři dny vyměnit. Používám dvoudílný systém. Mám podložku, u které se vystřihne otvor a lepí se na vývod a na to se pak dává pytlík. Já tomu říkám pytlík a mezi ostatními stomiky si říkáme pytlíkáři.
Jste součástí nějaké pacientské organizace? Pokud ano, jak vám účast pomáhá?
Ano, sestřička mi v nemocnici řekla, že v Praze existuje pražská organizace stomiků, kde se pacienti scházejí, pomáhají si a radí si, když má někdo nějaký problém. Schází se každé první úterý v měsíci ve Školské ulici v Café Therapy. Šel jsem okolo a nejdřív mi to bylo takový blbý, říkal jsem si, že tam nikoho neznám, tak jsem tam první měsíc nešel. Druhý měsíc jsem se ale už odvážil a udělal jsem dobře, protože jsem tam poznal plno kamarádek a kamarádů. Každý rok jezdíme na týden na rekonvalescenci, třeba do lázní. Už asi sedmkrát jsem s nimi byl na týden v létě. Každému se stomií radím, aby dorazil, protože je to bezvadná organizace.
