Léčba tohoto krevního nádoru dosáhla v poslední době významného pokroku. Pro úspěšné vyléčení je však stěžejní včasná diagnostika. Příznaky typické pro mnohočetný myelom jsou zpočátku nenápadné. Jaké varovné signály bychom tedy neměli podceňovat?
Prof. MUDr. Roman Hájek, CSc.
přednosta Kliniky hematoonkologie FN Ostrava
předseda České myelomové skupiny
Co je mnohočetný myelom (MM) a koho nejčastěji postihuje?
Jedná se o krevní nádorové onemocnění vycházející z nádorově změněných plazmatických buněk v kostní dřeni nemocného. Příčiny vzniku nemoci nejsou stále jednoznačné. Jde o druhý nejčastější typ krevního nádoru u žen i mužů, který není dědičný a častěji postihuje černošskou populaci. Průměrný věk při diagnóze je cca 67 let, ale 15 % pacientů je mladších 50 let.
Jaké nejčastější příznaky provázejí toto onemocnění a proč?
Na typické projevy tohoto onemocnění se snažíme upozornit odbornou i laickou veřejnost na těchto webových stránkách. Mezi klasické příznaky patří únava, hyperkalcemie, postupné selhávání ledvin, anémie a tvorba kostních lézí. Lidé s MM jsou náchylní k častějšímu a vážnějšímu průběhu infekčních komplikací. Klonální plazmatické buňky také produkují cytokiny, jež aktivují osteoklasty. Důsledkem je rozvoj osteoporózy (řídnutí kostí) a osteolýzy (úbytek kostní tkáně), která může postihnout prakticky celý skelet. Tato osteolytická ložiska pak způsobují bolesti zad při kompresi obratle.
Můžete nám popsat, jak je mnohočetný myelom diagnostikován?
Diagnostika myelomu zahrnuje řadu vyšetření, a to ze standardního odběru periferní krve. Zpravidla odebereme ještě kostní dřeň, jejíž hodnocení pomůže naplnit diagnostická kritéria. Pro přesnější prognózu lze provést i genetické vyšetření. Poškození kostí a tvorbu osteolytických ložisek hodnotíme pomocí různých zobrazovacích technik. Problém je, že některým příznakům (např. bolest zad) nemusí být nejprve věnována patřičná pozornost. To diagnostiku protahuje a nemoc je často odhalena až ve velmi pokročilém stadiu. V té době už pacient trpí rozsáhlým poškozením kostry, renálním selháním či těžkou anémií.
Jaké jsou možnosti léčby této nemoci a jaké pokroky očekáváte do budoucna?
V posledních deseti letech došlo v léčbě myelomu k výraznému pokroku. Zařazení vysoce účinných léků a jejich kombinování výrazně zlepšily výsledky terapie. V současnosti lze tuto nemoc u významné části pacientů s příznivými rizikovými faktory dokonce zcela vyléčit. Nově jsou také k dispozici v relapsu onemocnění mimořádné imunoterapeutické léky. Jde o použití geneticky modifikovaných T-lymfocytů nemocného, tzv. CAR-T léčbu. Dosavadní klinické studie, které tyto léky zkoumají, přinášejí ohromující výsledky. Proto věřím, že v dohlednu vyléčíme až 2/3 našich pacientů úplně nebo nebudou vyžadovat žádnou terapii dalších 10–15 let. To bylo dříve nemyslitelné.
Proč je u mnohočetného myelomu důležitý včasný záchyt a nasazení léčby?
Díky výraznému zlepšení léčby má velká část nemocných šanci na brzký návrat do běžného života s vysokou kvalitou a minimálními kontrolami u lékaře. Proto je včasný záchyt této nemoci klíčový. Jen tak snížíme riziko nevratného poškození organismu. Při pozdní diagnostice hrozí výrazné snížení kvality života nemocného. Pacient musí např. trvale chodit na chronické dialýzy kvůli nevratnému poškození ledvin nebo trpí chronickými bolestmi a omezením pohybu kvůli kompresivním frakturám obratlů. O to více se snažíme šířit osvětu o tomto onemocnění.
