Rána je porušení povrchu těla. Vzniká mechanickým poraněním, teplotním nebo chemickým poškozením, či ji způsobují některé nemoci. Dle délky hojení rozlišujeme rány akutní a rány chronické, nehojící se.
I akutní rána se může stát chronickou. Typicky chronické jsou např. diabetická noha, bércové vředy, proleženiny aj. Ihned po poranění se spustí proces hojení, který má tři fáze – fázi čištění, granulační a epitelizační fázi. Pokud fáze probíhají správně, rána se zhojí.
Prevence infekce v ráně vždy závisí od vhodné volby antiseptického přípravku.
Celý proces však ovlivňuje mnoho věcí – onemocnění (cukrovka), infekce, výživa, stres, léky, alkohol, kouření či oslabená imunita. Každou ránu osídlí mikroorganismy, zejména bakterie vlastní nebo zvnějšku. Obranné mechanismy se s nimi umí vypořádat. Bakterie ale mohou proniknout hlouběji, tam se rozmnoží a poškodí tkáň. Když vyvolají zánětlivé reakce, hovoříme o infekci. Infekce rány patří mezi nejčastější poruchy hojení. Může být nejen omezena na oblast rány, kde se projevuje jako zánět (bolest, teplo, otok, zarudnutí), ale může se i rozšířit po těle a způsobit systémovou infekci (sepsi) –selhání orgánů a smrt.
Pokud dojde k sepsi, je nutné antisepticky ošetřit ránu a podat antibiotika. Špatné prokrvení rány riziko infekce zvyšuje, stejně tak porucha inervace, vysoká hladina krevního cukru nebo selhávání ledvin. Riziko trvá, dokud se neutvoří tkáň nová.
Z hlediska prevence je velmi důležité lokální antiseptikum. Jeho výběr však limituje stav rány, účinek na mikroorganismy a buňky, hodnota pH, alergie na účinnou látku nebo její zabarvení. Látka v antiseptiku by měla být účinná proti mikroorganismům, s minimální toxicitou a šetrná (nepálí). Měla by působit dlouhodobě, vhodně se aplikovat a být nejlépe bezbarvá s účinkem podpory hojení rány.
MUDr. Miroslav Koliba, MBA, LL.M.
diabetolog, podiatr – odborník na léčbu diabetické nohy
Přečtěte si také: JAK POMÁHAT PACIENTŮM PŘI ZMĚNĚ CHOVÁNÍ