Nesnášenlivost laktózy patří mezi nejběžnější zdravotní obtíže související s příjmem mléka, ale i potravy obecně. Často ale dochází k záměně laktózové intolerance za alergii na mléko. Je mezi nimi ale podstatný rozdíl.
Laktózová intolerance není alergií v pravém slova smyslu. Lidské tělo má při této zdravotní komplikaci problém se zpracováním laktózy. Není schopno štěpit mléčný cukr (laktózu), který se běžně vyskytuje v mléce savců, ale také v menším množství v sušenkách , instantních potravinách, léčivech a pečivu.
První příznaky nesnášenlivosti laktózy, mezi něž nejčastěji patří bolest břicha, nadýmání či pocity sytosti nebo naopak kručení v břiše, se nemusí projevit v dětství, ale až v dospělosti.
Zakysané mléčné výrobky i vyzrálé sýry jsou povoleny
Laktózová intolerance neomezuje tolik jako alergie na mléko. Mléčné výrobky nejsou v tomto případě zcela tabu. Doporučovány jsou například vyzrálé sýry, ty totiž neobsahují vůbec žádnou laktózu a jsou tak pro lidi s tímto druhem intolerance naprosto nerizikovou potravinou. Odborníci doporučují konzumaci i zakysaných mléčných výrobků, u kterých je obsah laktózy snížen o 20-50 %. A i když je člověk vůči laktóze intolerantní, konzumace malých dávek laktózy je povolena. Je však třeba se pohybovat v rozmezí 6-12 gramů.
„Během dne se nemusíte bát, pochutnat si například na 200 g cottage sýra, na 150 ml jogurtu, nebo na 100 g sýra a 2 krajících chleba s tvarohovou pomazánkou,“ uvádí dietoložka Karolína Hlavatá.
Alergie na mléko
Alergie na mléko je hypersenzitivní reakce organismu nejčastěji na bílkovinu kravského mléka, ale může se vyskytovat i alergie na kozí či ovčí mléko. Patří mezi alergie. To znamená, že se doporučuje všechny potraviny s obsahem mléka z jídelníčku vyloučit. Při alergii na kravské mléko se nedoporučuje ani náhrada v podobě kozího a ovčího mléka, protože jsou alergeny v nich obsažené velmi podobné. Když není vhodné ani mléko sojové, je třeba se opravdu zamyslet nad tím, jak mléko ve vyvážené stravě nahradit.
Alternativní zdroje vápníku
Mléko je komplexní potravina, která je plná nepostradatelných živin, proto je nutné pomýšlet na alternativní zdroje, odkud tyto živiny čerpat. Mléko a mléčné výrobky jsou vhodným zdrojem především vápníku, ale také dalších nutričně významných složek. Mléko jako zdroj vápníku lze ve stravě nahradit například sardinkami s kostmi, brokolicí, kedlubnou, kapustou či různými ořechy jako jsou mandle, pistácie a para ořechy nebo například lněná, slunečnicová a maková semínka.
