Věkem podmíněná makulární degenerace (VPMD) způsobuje nevratné poškození zraku. Při pokročilých fázích není pacient schopen číst, rozeznávat obličeje, řídit auto ani pohybovat se v neznámém prostředí. Jaké typy VPMD rozlišujeme?
MUDr. Daniela Vysloužilová, PhD
Oční klinika LF MU a FN Brno Bohunice
VPMD je nejčastější příčinou závažného postižení zraku u pacientů nad 65 let věku ve vyspělém světě [1,2,3,4]. Riziko vzniku tohoto onemocnění stoupá s přibývajícím věkem, nad 75 let věku trpí nějakým stupněm VPMD až 20 % osob [3]. Onemocnění tedy postihuje starší populaci, ale výjimkou nejsou ani jedinci nad 50 let věku.
Rozlišujeme dva typy VPMD [1,3]:
Suchá forma VPMD postihuje většinu pacientů, je méně závažná a zhoršuje se pomalu.
- Neléčí se, jen sleduje.
- Může přejít do závažnější formy.
- Pacient by měl užívat komplexní lékové preparáty obsahující lutein a antioxidanty.
Vlhká forma VPMD ohrožuje pacienta rychlým a nevratným poškozením centrálního vidění.
- Vzniká otok a krvácení do centra sítnice. Nové patologické cévy do ní prorůstají a nervové buňky se mění na vazivovou tkáň.
- Nutná je včasná léčba nitroočními injekcemi preparátů proti růstovému faktoru novotvořených cév (tzv. antiVEGF preparátů).
- Nitrooční injekce je potřeba aplikovat opakovaně a dlouhodobě, s individuálním rozestupem mezi aplikacemi dle nálezu konkrétního pacienta.
Rizikové faktory vzniku VPMD [3,4]:
- věk nad 65 let
- ženské pohlaví
- genetické predispozice
- modrá barva duhovky
- bílá rasa
- pravidelné kouření – nikotin způsobuje smrštění drobných sítnicových cév, u kuřáků je prokázáno několikanásobně vyšší riziko vzniku VPMD
- nedostatečná ochrana sítnice před UV zářením
Příznaky VPMD:
- pocit špinavých brýlí, vidění jako přes igelitovou fólii
- porucha barveného vidění
- výpadky písmen v textu
- zhoršení schopnosti a rychlosti číst i s brýlemi
- deformace svislých i vodorovných linií
- potíže s odhadem prostorového vidění
První příznaky VPMD se dají bohužel velmi lehce přehlédnout, zejména pokud onemocnění postihuje jen jedno oko. Lépe vidoucí oko totiž dokáže poměrně dlouhou dobu kompenzovat poruchu vidění postiženého oka a pacient často přichází až v okamžiku vzniku onemocnění na druhém oku.
Riziko vzniku onemocnění stoupá s přibývajícím věkem.
O tomto onemocnění stále není veřejnost dostatečně informována. Hlavní a nejdůležitější roli v prognóze zachování užitečného vidění přitom hraje u vlhké formy VPMD rychlé zahájení léčby. Pacient může sám přispět k včasnému odhalení problému pravidelným jednoduchým samotestováním pomocí tzv. Amslerovy mřížky, která je k dispozici na internetu na portálech věnovaných této problematice a u většiny praktických a očních lékařů.
Zdroje:
- Hejsek L. a kol.: Věkem podmíněná degenerace makuly, Maxdorf Jessenius 2022, ISBN 978-80-7345-734-1.
- Studnička J. a kol: Onemocnění sítnice a cévnatky v praxi, Mladá fronta 2018, ISBN 978-80-204-4945-0.
- Kolář P. a kol.: Věkem podmíněná makulární degenerace, Grada 2008, ISBN 978-80-247-2605-2.
- Ernest J., Hejsek L., Němec P., Rejmont L.: Makulární degenerace. Trendy v léčbě makulární degenerace, Mladá fronta, ISBN 978-80-204-2363-4
Článek podporovaný společností Bayer s.r.o.
PP-EYL-CZ-0151-1 05.2024
