Nemoci srdce a cév, tzv. kardiovaskulární onemocnění, jsou v České republice hlavní příčinou všech úmrtí. Každoročně na ně zemře téměř dvakrát více Čechů než na nádorová onemocnění. Snížení úmrtnosti těchto pacientů se snaží docílit národní kardiovaskulární plán.
Mgr. Kristýna Čillíková
místopředsedkyně ČAKO
V roce 2022 lékaři ošetřili pro některou z mnoha kardiologických diagnóz neuvěřitelné tři miliony lidí. Není proto divu, že stát na kardiologickou léčbu ročně vynaloží miliardy korun. Velké části kardiovaskulárních chorob se dá ale předejít pomocí dodržování zdravého životního stylu a pravidelných preventivních prohlídek u praktického lékaře. Situace se zdravím srdce a cév Čechů je natolik závažná, že v roce 2023 lékaři připravili, jako jedni z prvních v Evropě, národní kardiovaskulární plán, podle kterého se bude v příštích letech bojovat o to, aby došlo k významnému snížení úmrtnosti na nemoci srdce a cév.
Prudký nárůst případů srdečního selhání
Jednu z největších zdravotních a ekonomických hrozeb představuje srdeční selhání. Zatímco před čtyřmi lety v Česku žilo 360 000 pacientů se srdečním selháním, v roce 2040 jich může být až 900 000. Tento nárůst je dán stárnutím populace, ale i nemocností – srdeční selhání se může rozvinout u osob s kornatěním tepen (aterosklerózou) a navazujícími komplikacemi. Tedy po prodělaném srdečním infarktu, u pacientů s neléčeným vysokým krevním tlakem nebo u pacientů s cukrovkou – udává se, že až 40 % diabetiků současně trpí i srdečním selháním. Jinak řečeno, pacient se srdečním selháním má zpravidla více nemocí současně (jako třeba i zhoršenou funkci ledvin), což snižuje kvalitu života, vede k opakovaným pobytům v nemocnici a klade vysoké nároky na lékařskou péči, většinou u více specialistů současně.
Co je srdeční selhání?
Srdeční selhání je jednoduše řečeno stav, kdy srdce nepumpuje krev tak, jak by mělo – selhává jako pumpa. To vede k tomu, že se dostatečně neprokrvují klíčové orgány jako ledviny nebo mozek a zároveň se hromadí tekutina v plicích, játrech nebo dolních končetinách. Nejběžnějšími příznaky srdečního selhání jsou dušnost – nejprve při námaze a pak i v klidu, únava, slabost, nevýkonnost, otoky nohou, pocit závratí, bušení srdce, nespavost, noční močení, nechutenství. Srdeční selhání není banální stav – polovina nemocných umírá́ do pěti let od stanovení diagnózy, což je horší bilance než u řady nádorových onemocnění.
Prevence a ambulantní léčba
Srdeční selhání se musí odhalit včas – např. pacient po prodělaném srdečním infarktu by měl být po propuštění z nemocnice dál sledován ambulantním kardiologem, právě i kvůli hrozbě rozvoje srdečního selhání. V rámci preventivních prohlídek pak u všech ostatních (starších osob, diabetiků apod.) může lékař odhalit popsané příznaky, poslechnout si srdce a provést laboratorní vyšetření, vyšetření ekg nebo ultrazvuk srdce a včas zahájit léčbu. V posledních letech do praxe přibyly nové léky, které umí srdeční selhání významně zpomalit a prodloužit život pacientů. Součástí léčby jsou také režimová opatření podle doporučení lékaře. Zejména v pokročilých stadiích srdečního selhání se uplatňují i různá kardiochirurgická řešení.
Velké části kardiovaskulárních chorob se dá předejít pomocí dodržování zdravého životního stylu a pravidelných preventivních prohlídek u praktického lékaře.
Kde hledat pomoc?
Chcete o srdečním selhání vědět více? Jste pacientem nebo má srdeční selhání někdo ve vaší rodině? Máte otázky a chybí vám odpovědi? Potřebujete zdravotnické pomůcky a nevíte, jak o ně pojišťovnu požádat? Obraťte se na pacientskou organizaci ČAKO a nebuďte na svoje starosti sami! ČAKO je pacientská organizace nejen pro pacienty se srdečním selháním, ale i s dalšími nemocemi srdce a cév. Vyslechneme, poradíme, nasměrujeme.
