NFDO Krtek a Klinika dětské onkologie FN Brno již roky pomáhá i těm nejmenším onkologickým pacientům. Jedním z nich je i malý Péťa, který bojuje s onkologickým onemocněním už šest let. Jaký je jeho příběh?
Pacient Péťa
Nadační fond dětské onkologie Krtek
Jmenuji se Péťa a můj onkopříběh se začal psát, když mi byly 4 měsíce. Šel jsem na běžnou prohlídku k paní doktorce a něco se jí nelíbilo u mě v bříšku. Ve Fakultní nemocnici v Motole řekli, že mám „metastatický neuroblastom s metastázemi v játrech” a od té doby to nebyla žádná legrace.
Hledání vhodné léčby
Podstoupil jsem dvě kola agresivní chemoterapie. Bohužel se objevily komplikace, které mě upoutaly na dlouhých 465 dní na kapačky. Dokonce mě jako nejmenší miminko v republice ozařovali, nic se ale nedařilo. A tak se rodiče obrátili na Kliniku dětské onkologie Fakultní nemocnice Brno, kde jsem byl za podpory Nadačního fondu dětské onkologie Krtek zařazen do programu personalizované medicíny. Podstoupil jsem první experimentální léčbu, která trvala celé léto.
Stále bojujeme
Na začátku září se rodiče rozhodli, že se vezmou, a protože jsem nemohl z nemocnice, proběhla svatba i díky pomoci NFDO Krtek přímo v nemocniční zahradě. Pak jsem podstoupil další experimentální léčbu, dostal jsem nové léky, kortikoidy… A najednou se něco stalo a sekreční průjem způsobený nádorem, který mě držel na kapačkách dlouhé měsíce, ustal. Po dlouhém roce a čtvrt jsem mohl jet domů a moje léčba se odehrává z domova s pravidelnými návštěvami Kliniky dětské onkologie v Brně. Nádor se stále nechce vzdát a já musím neustále bojovat, ale i díky lékařům, milým sestřičkám a Krtkovi jde vše zvládnout lépe. Nemoc se snažím porazit již více než šest let, už dávno jsem tu neměl být, ale dostal jsem v Brně novou šanci, naději být tady, naději žít.
Nepřestáváme věřit
A jak se mám teď? Snažím se užívat si každý den a všichni říkají, že to samé učím své okolí. Mám mladší ségru, a tak spolu zlobíme rodiče. Už mě dohnaly následky léčby, která ještě není ukončená – bojuji s krvácením do bříška, kdy rodičům i lékařům připravuji pekelné chvíle boje o můj život. Měl jsem chvíli znova hadičku z bříška a moje střeva jsou vlivem léčby velmi slabá. Často se ptám, proč musím mít tu „breberku“ v bříšku a proč musím za „tetama” do Brna, už to trvá moc dlouho. Ale já, vlastně my, stále věříme, že to ta „breberka“ v bříšku konečně zabalí. Jinak jsem veselý kluk, co si rád hraje, staví lego, poznává svět, neustále se na něco ptá. Konečně snad začnu chodit do školky mezi děti.
Posíláme velké poděkování celému týmu lékařů a milých sestřiček do FN Brno a také Krtkovi – s jeho podporou mohu podstupovat personalizovanou léčbu a pobyt v Brně mi velmi usnadňuje a zpříjemňuje.
