Andrea Chaloupková přináší osobní zpověď o životě s rakovinou prsu. Jak prožívala průběh tohoto zhoubného onemocnění?
ANDREA CHALOUPKOVÁ
autorka blogu Kozí život
Začala jsem pátrat v rodinné anamnéze a zkoumala dosud neznámé pojmy jako druhy nádorů, genetické mutace či druhy léčby. Po první operaci začala příprava na chemoterapie. Nikdy nezapomenu na to, jak mi můj syn tehdy holil hlavu, byl to jeden z nejsilnějších momentů nejen v léčbě, ale i celkově v životě.
Chemoterapií jsem absolvovala celkem 16 ve dvou cyklech. Své stavy a všechny vedlejší účinky tu popisovat nebudu – každý člověk je jiný a každé tělo reaguje jinak. Sama vím, že srovnávání se s druhými může psychicky ublížit, kladete si pak takové otázky jako proč jsem to já zvládla, zatímco někdo jiný ne.
Vyslechnete mnoho naprosto různých příběhů, jež ale mají společnou naději, víru v dobrý konec a odhodlání zabojovat o každý další den.
Včasná diagnóza může zachránit život
S ostatními pacienty se jistě shodnu na tom, že je velmi důležité mluvit o rakovině se zdravými lidmi. I my jsme byli v situaci, kdy se nás nemoc netýkala a příběhy o rakovině byly sice silné, ale ne naše. Dnes už vím, že ta chvilka investovaná do preventivního vyšetření nebo samovyšetření opravdu zachraňuje život. V letadle se nasazuje kyslíková maska napřed sobě, až pak ostatním – a stejně tak bychom měli myslet v první řadě na sebe a poslouchat signály svého těla, nepodceňovat únavu a jiné změny.
Velmi často se setkávám s lidmi, kteří mají nějaký zdravotní problém, ale neřeší ho. Všechno je pro ně důležitější a nejčastěji se vymlouvají na to, že na návštěvu lékaře není čas. Znáte to taky? Pokaždé je něco důležitějšího? V minulém roce zde byla pandemie a lidi ze strachu z nákazy nejdou k lékařům. Práce, distanční výuka dětí, starost o domácnost a blízké… to všechno je důležitější než preventivní prohlídka.
Na mamografickém vyšetření a lékařka se mi svěřila s tím, že mnoho žen vyšetření odložilo nebo zrušilo. Možná před nalezenou bulkou zavřely oči, protože jich se přece rakovina netýká. Možná dál žijí v koloběhu všedního života – a přitom právě svůj život riskují. Když před nemocí zavřeme oči, nezmizí, ale dostihne nás v horší podobě. Včasná diagnóza může zachránit život – a ten máme jen jeden.
Zdroj: archiv A. Ch.
Žiju naplno a jdu dál
Dnes jsou to tři roky od diagnostikování rakoviny prsu. Zjistila jsem, že děda a jeho dva bratři zemřeli na rakovinu, já ale myslela, že s tím má rakovina prsu nesouvisí. Genetické vyšetření potvrdilo BRCA mutaci. V rodině tedy máme genetickou zátěž, o které jsem nevěděla. Na vyšetření tehdy šla i moje rodina. Tatínek a bratr jsou kvůli potvrzené BRCA mutaci jako zdraví nositelé preventivně sledováni.
Já jsem preventivně podstoupila oboustrannou mastektomii a hysterektomii. Nevím, kolik životů člověk má, ale já ten svůj žiju každý den naplno. Užívám si všechno, co mi mé tělo dovolí. Nikdy už nebudu moci tolik sportovat nebo lézt po skalách, ale žiju. Snažím se nemyslet na to, co by mohlo být, a vychovávám dnes už osmiletého syna jak nejlépe dovedu.
