Současný vývoj genové terapie a genetického testování může pomoci řadě pacientů trpících onemocněními, jejichž léčba byla zatím omezená nebo žádná. Jak genetická terapie funguje a proč je zásadní genetický screening?
doc. MUDr. JANA HABERLOVÁ, Ph.D.
Klinika dětské neurologie 2. LF UK a FN Motol
Spinální svalová atrofie (SMA) patří mezi vzácná onemocnění. Můžete ho přiblížit?
SMA je geneticky podmíněné vzácné onemocnění, u kterého dochází k postupnému odumírání určitého typu nervových buněk, tzv. motoneuronů předních rohů míšních. Pokud tyto buňky nefungují, rozvíjí se u pacientů svalová slabost.
Může SMA ohrozit život pacienta?
Ano, SMA ohrožuje pacienta na životě ve většině případů. Hlavním důvodem bývá slabost dýchacích svalů a následná nemožnost spontánního dýchání.
Jaké jsou příznaky SMA?
Jak již bylo řečeno, hlavním příznakem SMA je svalová slabost. Tíže svalové slabosti je individuální a dána genetickou predispozicí. Pacienti bez léčby nejsou schopni samostatné chůze, vyžadují dechovou podporu a jejich věk dožití je významně zkrácen.
Jaké jsou novodobé možnosti léčby?
Ještě před 6 lety bylo SMA neléčitelné onemocnění. Dnes již máme 3 kauzální léky. Léčba však řeší příčinu, zastaví odumírání daných nervových buněk, ale není schopna vyřešit nevratné změny ve svalu. Z tohoto důvodu byl od ledna 2022 spuštěn celorepublikový novorozenecký screening SMA, kdy je se souhlasem rodičů vyšetřen vzorek krve novorozence na vlohu pro SMA. Léčba od novorozeneckého věku totiž umožní normální vývoj motoriky pacienta.
Průběh výzkumu přehledně v několika bodech ZDE
Jak se toto onemocnění diagnostikuje?
SMA se diagnostikuje dle příznaků a následně se potvrzuje genetickým testem. Diagnostika v rámci pilotního projektu novorozeneckého screeningu je taktéž na podkladě genetického testu. V případě pozitivního záchytu SMA je následně zahájena léčba.
prof. MUDr. PETRA LIŠKOVÁ, M.D., Ph.D.
Oční klinika a Klinika pediatrie a dědičných poruch metabolismu 1. LF UK a VFN v Praze
Můžete nám přiblížit dědičná onemocnění sítnice?
Patří mezi vzácná onemocnění a nejčastěji se jedná o Stargardtovu chorobu, retinitis pigmentosa, Bestovu chorobu, X-vázanou juvenilní retinoschíza, choroideremii, závažnou dystrofii sítnice s časnou manifestací, Leberovu kongenitální amaurózu a achromatopsii.
Co je jejich nejčastější příčinou? Mohou ohrozit zrak pacienta?
Příčinou jsou mutace v různých genech. Zrak pacienta je ohrožen dle typu onemocnění, nejzávažnější vedou až k úplné nevidomosti, nicméně řada lidí má vidění zachované alespoň částečně.
Jaké jsou příznaky dystrofie?
Záleží na typu. U retinitis pigmentosa je to šeroslepost a zužování zorného pole, u dystrofií postihující primárně čípky pak snížení centrální zrakové ostrosti. U nejzávažnější Leberovy kongenitální amaurózy pak kmitání očí, absence fixace, světloplachost a jiné.
Průběh výzkumu přehledně v několika bodech ZDE
Jak probíhá diagnostika?
U některých onemocnění můžeme stanovit diagnózu už na základě klinického vyšetření a následně ji ověřit cíleným sekvenováním konkrétního genu. V řadě případů ale nelze přesnou diagnózu bez molekulárně genetického vyšetření stanovit.
Jaké možnosti léčby jsou pro pacienty k dispozici?
Zcela nový přístup léčby představuje genová terapie založená na znalosti genetické příčiny onemocnění. Spočívá v přenosu plně funkční kopie genu do genomu buněk s cílem nahradit sníženou či nulovou funkci proteinu kódovaného mutovaným genem. V některých případech je cestou i zablokování přepisu škodlivé mediátorové RNA.
PD. Dr. rer. nat. habil. RADISLAV SEDLÁČEK
Ředitel Czech Centre for Phenogenomics Ústavu molekulární genetiky AV ČR
Co je to genová terapie a na jakém principu funguje?
Genová terapie byla historicky definována jako přidání „zdravých“ genů do lidských buněk tak, aby nahradily geny nesprávně fungující. Díky nejnovějším technologiím jsme ale schopni zajistit editování genomu, která umožňují nefunkční část genu přesně opravit. Genová terapie směřuje k vyléčení poruchy, místo pouhého léčení příznaků onemocnění.
Jakou roli sehrává genetický výzkum v léčbě vzácných onemocnění?
I když je známa genová varianta způsobující onemocnění, molekulární mechanismus, který je základem vývoje onemocnění, je často nejasný a před vývojem terapie je nutné ho poznat. Samotná „genová terapie“ je technicky náročná, ale současný vývoj zvyšuje pravděpodobnost, že genová terapie bude v dohledné budoucnosti klinickou možností, přičemž účinné sekvenování s pokročilými bioinformatickými analýzami umožňují identifikovat, co způsobuje onemocnění, a existují nové metody pro zavedení genů a nástroje pro editování genů, např. CRISPR-Cas9.
Jaké možnosti přináší genová terapie pro pacienty?
Díky současnému výzkumu existuje dobrý důvod, že bude vytvořena i terapie, která bude personalizovaná, bude tedy vycházet z genetické konstituce jedince, tudíž přesně zacílená.
