Jiří Tkadlčík je mistrem světa i Evropy v powerliftingu a má na svém kontě také řadu vítězství v prestižních silových závodech. V úspěchu mu nezabránila ani cukrovka, kterou mu lékaři diagnostikovali už v dětství. Jaký vliv má tato nemoc na jeho sportovní kariéru?
JIŘÍ TKADLČÍK
Strongman a Powerlifter
Jak vypadá Váš běžný tréninkový den?
Trénink mám každý den, ať už jde o běhání, klasické posilování nebo strongman trénink. Většinou vstávám okolo osmé hodiny a dopoledne se věnuji rodině a práci a odpoledne mám silový trénink, který většinou trvá tři až čtyři hodiny, někdy je ale samozřejmě i kratší a trvá okolo hodiny. Před závody většinou ubírám kardio trénink a zaměřuji se na silové cvičení.
V jakém věku Vám diagnostikovali diabetes a jaké byly první příznaky?
Diabetes mi byl diagnostikovaný ve třech letech, takže s touto nemocí žiju už téměř 30 let. Nemoc se projevila, když jsem na bazéně upadl do kómatu a nikdo nevěděl, co se mnou bylo. Chvíli trvalo, než zjistili, co mi vlastně je, takže to bylo v začátcích takové divoké.
Myslím si, že při spojení jakékoliv nemoci s vrcholovým sportem je zásadní disciplína a pravidelnost.
Máte v rodině pro toto onemocnění predispozice nebo byla příčina vzniku nemoci jiná?
Toto onemocnění v rodině nemáme, takže genetické predispozice v tom pravděpodobně nefigurovaly. Vůbec nevím, jaká byla příčina kolapsu, když jsem o tom zpětně přemýšlel, asi se jednalo o autoimunitní problém, který vyvolal diabetes.
Co je z Vašeho pohledu nejzásadnější pro skloubení vrcholového sportu se závažným onemocněním, jako je diabetes?
Myslím si, že při spojení jakékoliv nemoci s vrcholovým sportem je zásadní disciplína a pravidelnost. Snažím se mít jídlo pořád ve stejný čas a píchat si jednotky inzulínu podle toho, co jím. Diabetes musí být dobře kompenzovaný léčbou.
Jaký je názor Vašeho lékaře na spojení diabetu a tak velkého fyzického vytížení?
Doktorům se to samozřejmě moc nelíbí. Měl jsem skvělou dětskou doktorku, většina doktorů, které jsem měl potom, mi to rozmlouvali, ale pro mě je to životní láska a i nějaká forma boje proti cukrovce. Naštěstí se ale našli i takoví doktoři, kteří mi pomáhají a snaží se, abych se mohl nějakým způsobem realizovat, ale zároveň mě to nezničilo.
Máte za sebou spoustu úspěchů jak v osobním, tak sportovním životě. Máte nějaké konkrétní cíle na nejbližší období?
V podstatě veškeré medailové cíle mám splněné, vyhrál jsem mistrovství světa, mistrovství Evropy, soutěž Arnold Classic a mám za sebou řadu světových i českých rekordů. Teď moc sportovních cílů nemám, spíš se snažím si sport užívat.
Navíc jsem si nedávno zranil záda a udělal jsem si výhřez ploténky, naštěstí se mi to podařilo vyléčit alternativní léčbou, takže jsem z 80 % zpátky. Teď ještě zbývá těch 20 %, které ukážou, jestli se pustím do závodů. Spíš se ale přikláním k tomu, že si po deseti letech dám roční pauzu a bude se věnovat primárně rodině a podnikání.
